Plochy výztuže
Jsou definovány tři oblasti s různou potřebou plochy výztuže na metr. Tyto oblasti se nazývají oblasti výztuže. Střední oblast výztuže, která je v programu posouzena se šířkou 50 procent délky strany základu, která probíhá kolmo na uvažovanou výztuž, je označena jako "II" (římská dvojka). Zbývající dvě oblasti výztuže jsou oblasti okrajové výztuže. Jsou označeny jako "I" a "III" a mají šířku 25 procent příslušné délky strany základu.
Návrhový pás
Základ je rozdělen do osmi pásů pro každý směr. Požadovaný průřez oceli na metr každého pásu je uveden pod deskou. Každý z těchto pásů dostává jinou část návrhového momentu, pro kterou se provádí posouzení. Velikost složek se stanoví pomocí takzvaných roznášecích čísel α1-4 podle sešitu 240, DAfStb [1] tabulky 2.9 pro pásy plechů č. 1 až 4.
Dalším krokem je stanovení požadovaného ocelového průřezu pro každou oblast výztuže. Pro střední oblast výztuže se jedná vždy o požadovaný ocelový průřez čtvrtého deskového pásu. Největší pokrytý ocelový průřez okrajových pásů závisí na jejich šířce.
Pro výztuž horní desky existuje pouze jedna oblast výztuže. Odstupňování by zde nedávalo smysl, protože požadovaný ocelový průřez je ve všech deskových pásech stejný.
Rozdělení čísel
Rozdělovací čísla se získají z následujících podílů Q:
|
cx |
Šířka sloupu ve směru x |
|
cy |
Šířka sloupu ve směru y |
|
wx |
Šířka základu ve směru x |
|
wy |
Šířka základu ve směru y |
|
atx |
Horní přídavek sloupu ve směru x |
|
ttx |
Horní tloušťka stěny kalicha ve směru x |
|
aty |
Horní vůle sloupu ve směru x |
|
tty |
Tloušťka horní stěny kalicha ve směru y |
|
wx |
Šířka základu ve směru x |
|
wy |
Šířka základu ve směru y |
Pomocí těchto podílů lze podle DAfStb [1] stanovit rozdělovací součinitel pro příslušný pás podle následující tabulky:
| Q = 0,1 | Q = 0,2 | Q = 0,3 | |
|---|---|---|---|
| α1 | 0,07 | 0,08 | 0,09 |
| α2 | 0,10 | 0,10 | 0.11 |
| α3 | 0,14 | 0,14 | 0,14 |
| α4 | 0,19 | 0,18 | 0,16 |
| Souhrn | 0,50 | 0,50 | 0,50 |
Pokud je stanovený kvocient menší než 0,1, stanoví se hodnoty α ze sloupce pro kvocient 0,1. Pokud je stanovený kvocient větší než 0,3, jedná se o kompaktní podloží a odstupňovaný průběh návrhového momentu není nutný. Rozdělovací součinitel α je pak pro všechny pásy stejný a činí 0,125. Pokud je stanovený podíl mezi hodnotami ve dvou sloupcích, použije se lineární interpolace.
Poměrný návrhový moment pro deskový pás je pak návrhový moment Mdolní (viz kap Stanovení návrhových momentů ) násobeno α.