Plochy pro přenos výztuže
Stanovují se tři oblasti s rozdílnou potřebou požadovaného průřezu výztuže na metr. Tyto oblasti se nazývají plochy pro přenos. Prostřední oblast výztuže, které program při návrhu přiřadí šířku 50 procent délky strany základu kolmé k právě uvažované výztuži, je označena "II" (římská dvojka). Zbylé dvě oblasti výztuže jsou takzvané okrajové oblasti výztuže. Označují se "I" a "III" a každá má šířku 25 procent příslušné délky strany základu.
Návrhové pásy
Základ se pro každý směr rozdělí na osm pásů. Pod deskou je zobrazen požadovaný ocelový průřez na metr každého jednotlivého pásu. Každý z těchto pásů dostává různý podíl návrhového momentu, pro který se provádí posouzení. Velikosti podílů vyplývají z takzvaných součinitelů rozdělení α1-4 podle sešitu 240, DAfStb [1] tabulka 2.9 pro pásy desky č. 1 až 4.
Nyní se stanoví požadovaný ocelový průřez pro jednotlivé oblasti výztuže. Pro prostřední oblast výztuže je to vždy požadovaný ocelový průřez čtvrtého pásu desky. Největší krytý ocelový průřez pro okrajové pásy závisí na jejich šířce.
Pro horní výztuž desky existuje pouze jedna oblast výztuže. Odsazení by zde nemělo smysl, protože požadovaný ocelový průřez je ve všech pásech desky stejně velký.
Součinitele rozdělení
Součinitele rozdělení vyplývají z následujících podílů Q:
|
cx |
Šířka sloupu ve směru x |
|
cy |
Šířka sloupu ve směru y |
|
wx |
Šířka základu ve směru x |
|
wy |
Šířka základu ve směru y |
|
atx |
Horní přídavek sloupu ve směru x |
|
ttx |
Horní tloušťka stěny kalicha ve směru x |
|
aty |
Horní vůle sloupu ve směru x |
|
tty |
Tloušťka horní stěny kalicha ve směru y |
|
wx |
Šířka základu ve směru x |
|
wy |
Šířka základu ve směru y |
Pomocí těchto podílů lze podle následující tabulky dle DAfStb [1] stanovit součinitel rozdělení pro příslušný pás:
| Q = 0,1 | Q = 0,2 | Q = 0,3 | |
|---|---|---|---|
| α1 | 0,07 | 0,08 | 0,09 |
| α2 | 0,10 | 0,10 | 0,11 |
| α3 | 0,14 | 0,14 | 0,14 |
| α4 | 0,19 | 0,18 | 0,16 |
| Součet | 0,50 | 0,50 | 0,50 |
Je-li stanovený podíl menší než 0,1, stanoví se hodnoty α ze sloupce pro podíl 0,1. Je-li stanovený podíl větší než 0,3, jedná se o základ malé štíhlosti, u kterého lze upustit od odstupňovaného rozdělení návrhového momentu. Součinitel rozdělení α je pak pro všechny pásy stejný a činí 0,125. Leží-li stanovený podíl mezi hodnotami dvou sloupců, lineárně se interpoluje.
Poměrný návrhový moment pro pás desky je pak návrhový moment Mdolní (viz kapitola Stanovení návrhových momentů ) vynásobený α.