EN 1997-1: Silně excentrická zatížení
Podle EN 1997-1 [1] 6.5.4 není nutné přijímat zvláštní opatření, pokud obecně pro obdélníkovou základovou spáru platí:
Vzorce se vztahují k omezení 2. šířky vlákna, která má tvar elipsy. Přitom se excentricity ex a ey posuzují samostatně.
U obdélníkových základů nesmí excentricita výslednice zatížení překročit 1/3 délky strany, u kruhových základů 0,6 poloměru. Pokud excentricita leží mimo uvedené mezní hodnoty, je třeba podle odstavce 2.4.2 přijmout zvláštní opatření.
Značka 1 : Omezení 1. šířky vlákna je znázorněno kosočtvercem.
Značka 2 : Omezení 2. šířky vlákna je znázorněno elipsou.
Značka 3 : Působiště výslednice je bod, ve kterém na základovou spáru působí celkové výsledné zatížení.
IBC 2021 / ACI 318-19 (ASD): Zatížení s velkými excentricitami
Účel posouzení
Posouzení zatížení s velkými excentricitami kontroluje, zda výsledné svislé zatížení zůstává uvnitř dovolených mezí excentricity základové spáry.
Tím se zajistí, že výsledná síla leží uvnitř jádra průřezu základu a je zachován plný kontakt mezi základem a základovou půdou.
Obecný postup
Posouzení se provádí odděleně pro oba hlavní směry základu.
Excentricity výsledného svislého zatížení vyplývají z působících ohybových momentů a celkového svislého zatížení:
|
ex, ey |
excentricita výsledného svislého zatížení [ft] |
|
My, Mx |
Ohybový moment v základové spáře [kipft] |
|
P |
celková vertikální zatížení na základ [kip] |
Meze excentricity
Dovolené excentricity se stanoví na základě rozměrů základu:
Posouzení
Rozhodující podmínka vyplývá z větší normované excentricity:
Pokud výslednice leží mimo jádro průřezu základu, dochází k částečné ztrátě kontaktu a předpoklad lineárního průběhu napětí již není platný.
Konfigurace softwaru
Posouzení se provádí automaticky pro všechny definované kombinace zatížení.
Ohybové momenty a svislé síly se přebírají z vybraných zatěžovacích stavů a kombinací zatížení.
Rozměry základu potřebné pro stanovení mezí excentricity se přebírají z definované geometrie základu.