Průhyb a návrhové podpory

V případě prutů nebo souborů prutů s aktivními vlastnostmi návrhu je v dialogovém okně navíc karta Návrhové podpory a průhyb. Zde definujte okrajové podmínky pro ověření 'tlaku kolmo k vláknům' a pro ověření použitelnosti.

Dialog "Upravit prut" | Posouzení a prohnutí

Návrhové podpory

Návrhové podpory mají v zásadě dvě funkce:

1. Definice okrajových podmínek pro ověření 'tlaku kolmo k vláknům'
2. Segmentace prutu nebo souboru prutů pro ověření průhybu

Pro provedení ověření 'tlaku kolmo k vláknům' na podpoře musí být definována návrhová podpora. V seznamu vyberte typ návrhové podpory nebo vytvořte novou pomocí tlačítka . Tlačítkem upravíte vybraný typ návrhové podpory. Tlačítko umožňuje grafický výběr již existující návrhové podpory z modelu.

Definice návrhové podpory je možná prostřednictvím tabulky na všech mezilehlých uzlech objektu. Tímto způsobem jsou rozpoznány jak uzly typu 'uzel na prutu', tak standardní uzly mezi pruty souboru prutů.

Podle zvolené návrhové normy se vstupní dialogy liší. Je-li prutu nebo souboru prutů přiřazen materiál kategorie 'dřevo', je typ návrhové podpory automaticky nastaven na 'dřevo'.

Dialog "Upravit návrhové podpory"

Pomocí možnosti Aktivní můžete pro jednotlivý směr (osová z a osová y) řídit, zda je v daném směru návrhová podpora k dispozici nebo ne. Je-li prut například otočen o 90°, lze 'podporu v ose z' deaktivovat a místo toho ji aktivovat v ose y.

Pokud není požadováno ověření 'tlaku kolmo k vláknům', ale návrhová podpora má sloužit pouze pro segmentaci prutu nebo souboru prutů pro ověření průhybu, lze deaktivovat možnost Přímé podepření. V takovém případě nejsou potřebné vstupy týkající se geometrie a polohy podpory a podpora slouží pouze pro segmentaci pro ověření deformace. Alternativně může být použit typ návrhové podpory 'Obecný', aby se neprovádělo ověření 'tlaku kolmo k vláknům'.

Délka podpory je vždy vztažena k reálnému nosníku a je, vycházejíc ze statického systému nebo uzlu, zobrazena v grafice z poloviny v kladném směru osy x prutu a z poloviny v záporném směru osy x.

Definition der Auflagerlänge bei Bemessungsauflager

Grafická úprava délky prutu pomocí funkce "Koncové úpravy"

Pomocí možnosti Podpora od okraje program automaticky rozpozná, zda návrhová podpora dostává tlakové nebo tahové síly. V případě tlakových sil se proto provádí pouze ověření 'tlaku kolmo k vláknům'.

Pokud působí návrhová podpora na mezilehlé podpoře, je třeba aktivovat funkci Vnitřní podpora. V závislosti na zvolené návrhové normě to vstupuje do výpočtu účinné plochy podpory.

Možnost Snížení smykové síly vede ověření smykových sil na podpoře s rozhodující smykovou silou. Přitom se v návrhu zohledňuje smyková síla v určité vzdálenosti od okraje podpory. Tato vzdálenost závisí na zvolené normě. To předpokládá, že síla působí na opačné straně podpory, tedy zpravidla na horní straně nosníku.

Pokud jsou příčné tlakové napětí příliš velké, mohou být přijímány také pomocí výztužných prvků (pouze pro normu EN 1995-1-1). V tomto případě je nutné definovat plnosoé šrouby. Další informace najdete zde:

• Funkce produktu | Ztužující prvek pro přenos ve smyku pro návrhové podporu

Pokud se pro případ požáru nemá provádět ověření lisování na podpěrách, je třeba funkci Aktivní pro návrh požáru deaktivovat.

Jak již bylo zmíněno, slouží návrhová podpora také k segmentaci prutu nebo souboru prutů pro ověření průhybu. Pokud nemá být návrhová podpora zohledněna pro segmentaci, je třeba deaktivovat možnost Aktivní pro návrh průhybu.

Ověření průhybu

Pomocí možnosti Směr ověření určete, jaké hodnoty průhybu mají být ve výpočtech ověřeny. V seznamu jsou na výběr místní osy y a z a výsledný průhyb.

Pomocí výběru Vztažný bod posunu určete, jaké hodnoty průhybu se mají pro ověření zkoumat. Je-li jako vztažný bod zvolena nedeformovaná soustava, jsou místní deformační hodnoty u_y a u_z přebírány přímo z výsledků a deformace se vztahují k původní soustavě. S ohledem na deformované konce segmentů (spojnice mezi počátečním a koncovým uzlem deformovaného segmentu) se ověřování průhybu provádí se zohledněním deformačních hodnot počátečního a koncového uzlu pro kontrolu místních průhybů.

Definováním návrhových podpor ve směru na začátku prutu, na konci prutu a na mezilehlých uzlech program automaticky rozpozná segmenty a délky segmentů, na které se vztahuje přípustná deformace. Přitom podle definovaných návrhových podpor automaticky rozpoznává, zda se jedná o nosník nebo konzolu. Ruční přiřazení, jak bylo používáno v dřívějších verzích (RFEM 5), již není nutné.

Na následujícím obrázku nebyla definována návrhová podpora na mezilehlém uzlu č. 50. Program proto rozpozná pouze jeden segment a referenční délka odpovídá délce prutu nebo souboru prutů.

Definice segmentů pro analýzu deformací | Bez návrhové podpory na vnitřním uzlu

Pokud je na mezilehlém uzlu definována návrhová podpora, rozpoznají se dva segmenty a referenční délka se odpovídajícím způsobem upraví.

Definice segmentů pro analýzu deformací | S podporou posouzení na vnitřním uzlu

Pokud nemá být segment zkoumán na deformaci, lze jej deaktivovat pomocí zaškrtávacího políčka:

Deaktivace segmentů pro analýzu deformací

Možností Vlastní délky můžete v tabulce měnit referenční délky. Výchozí je vždy použití odpovídající délky segmentu. Pokud se referenční délka liší od délky segmentu (např. u zakřivených prutů), lze to upravit.

Aktivujte zaškrtávací políčko pro Předepjatí, abyste tuto hodnotu zohlednili při ověření a přitom snížili hodnotu průhybu. Předepjatí je vždy aplikováno jako jedinovlnná forma na celý prut nebo soubor prutů. Zadejte předepjatí z jako kladnou hodnotu, pokud směřuje proti místní ose prutu z. Pro ověření ve výsledném směru se provádí převod složek předepjatí do výsledného směru. Při ověření podle normy EN 1995-1-1 je předepjatí zohledněno pouze pro kvazistálé návrhové situace.