Na záložce Basis dialogu 'Konfigurace mezního stavu použitelnosti' stanovíte mezní hodnoty platné pro deformace prutů a sad prutů.
'Parametry posouzení' jsou rozděleny do kategorií. Liší se v závislosti na návrhové normě.
Mezní hodnoty použitelnosti
Existují různé typy návrhových situací pro posouzení použitelnosti (viz kapitola Návrhové situace manuálu RFEM). Při posouzení podle EN 1995-1-1 se například rozlišuje mezi charakteristickou a dvěma kvazistálými kombinacemi. Pro NDS jsou přednastaveny čtyři typy: První mezní stav je obecné povahy a platí pro všechny kombinace zatížení. Další tři typy vycházejí z normy IBC [1]. Pro každý typ kombinace můžete stanovit specifické mezní hodnoty průhybů, které platí pro příslušné směry os prutů.
Mezní hodnoty deformací se v zásadě vztahují k délkám konstrukčních prvků: Čím delší je prut, tím větší průhyby jsou přípustné. V seznamu vedle 'Typu zadání' můžete vybrat, v jaké formě chcete mezní hodnotu definovat.
- Relativní hodnota: Mezní hodnota je definována ve vztahu k délce prutu nebo sady prutů.
- Absolutní hodnota: Hodnota maximálního průhybu je stanovena přímo.
- Součet relativní a absolutní hodnoty: Mezní hodnota se sčítá z relativní a absolutní hodnoty.
- Min. z relativní a absolutní hodnoty: Jako mezní hodnota platí menší z relativní nebo absolutní hodnoty.
- Max. z relativní a absolutní hodnoty: Jako mezní hodnota platí větší z relativní nebo absolutní hodnoty.
V závislosti na uložení konstrukčního prvku – oboustranně uložený 'nosník' nebo jednostranně uložený 'konzolový nosník' – jsou zpravidla relevantní různé mezní hodnoty průhybu. Typ, který je u určitého segmentu k dispozici, se určí automaticky na základě přiřazených návrhových podpor: Segment s návrhovými podporami na obou stranách nebo bez návrhové podpory se klasifikuje jako nosník, segment s návrhovou podporou na jedné straně jako konzolový nosník. Návrhové podpory můžete stanovit na záložce Návrhové podpory a průhyb prutů a sad prutů.
V případě potřeby upravte přednastavené mezní hodnoty pro analýzu deformací objektů.
Pokud má být při analýze deformací zohledněno převýšení (zakřivení konstrukčního prvku při montáži), můžete toto zakřivení zadat ve vlastnostech prutu nebo sady prutů (viz kapitola Návrhové podpory a průhyb). Zde můžete také určit, zda se maximální posuny vztahují k posunutým koncům segmentů nebo k nedeformovanému výchozímu systému.
Kmitání (pro EN, NTC)
Kategorie 'Kmitání' umožňuje snadnou kontrolu deformace pro posouzení kmitání s odkazem na amplitudu kmitání. Pro toto posouzení se zohledňují všechny návrhové situace, kterým je v tabulce Návrhové situace přiřazen typ GZG - Kmitání. Předpokládá se, že se jedná o příslušné kombinace zatížení nebo kombinace výsledků, které obsahují maximální hodnoty amplitud kmitání ve formě průhybů. Ty se porovnávají s mezní hodnotou v příslušném směru osy.
