98 Výsledky
Zobrazit výsledky:
Seřadit podle:
RF-/DYNAM Pro Equivalent Loads umožňuje stanovit náhradní seizmická zatížení metodou multimodálního spektra odezvy. V uvedeném příkladu byl proveden výpočet pro oscilátor s více hmotami.
- 000487
- Modely | Konstrukce
- RFEM 5
-
- RF-STEEL 5
- RF-STEEL AISC 5
- RF-STEEL AS 5
- RF-STEEL BS 5
- RF-STEEL CSA 5
- RF-STEEL EC3 5
- RF-STEEL GB 5
- RF-STEEL HK 5
- RF-STEEL IS 5
- RF-STEEL NBR 5
- RF-STEEL NTC-DF 5
- RF-STEEL SANS 5
- RF-STEEL SIA 5
- RF-STEEL SP 5
- RF-ALUMINIUM 5
- RF-ALUMINIUM ADM 5
- RSTAB 8
- STEEL 8
- STEEL AISC 8
- STEEL AS 8
- STEEL BS 8
- STEEL CSA 8
- STEEL EC3 8
- STEEL GB 8
- STEEL HK 8
- STEEL IS 8
- STEEL NBR 8
- STEEL NTC-DF 8
- STEEL SANS 8
- STEEL SIA 8
- STEEL SP 8
- HLINÍK 8
- ALUMINIUM ADM 8
- Ocelové konstrukce
- Průmyslové konstrukce a zařízení
- Schodišťové konstrukce
- Statické konstrukce
- Eurocode 3
- ANSI/AISC 360
- SIA 263
- IS 800
- BS 5950-1
- GB 50017
- CSA S16
- AS 4100
- SP 16.13330
- SANS 10162-1
- ABNT NBR 800
- ADM
Podporové podmínky nosníku namáhaného ohybem mají zásadní význam pro jeho odolnost proti klopení. Pokud je například prostý nosník podepřen příčně ve středu pole, lze zabránit vybočení tlačeného pásu a vynutit si vlastní tvar s dvěma vlnami. Tímto dodatečným opatřením se významně zvyšuje kritický moment při klopení. V přídavných modulech pro posouzení prutů je možné ve vstupním okně "Mezilehlé podpory proti příčnému posunutí" zadat na prutu různé typy příčných podpor.
U otevřených průřezů se zatížení kroucením projevuje především sekundárním (vázaným) kroucením, protože St. Venantova tuhost v kroucení je ve srovnání s deplanační tuhostí nízká. Proto jsou zvláště pro analýzu klopení zajímavé výztuhy proti deplanaci v průřezu, protože mohou výrazně omezit natočení. Jako výztuhy jsou vhodné například čelní desky nebo přivařené výztuhy a profily.
Eurokód ČSN EN 1991‑1‑4:2007‑04 popisuje zatížení větrem na konstrukce.
Pro automatickou kombinaci zatěžovacích stavů v programech RFEM a RSTAB je třeba zadat možné spolupůsobení zatěžovacích stavů. Kromě současného nebo střídavého působení všech zatěžovacích stavů určitého účinku lze zvolit v kombinačních podmínkách také možnost Rozdílně.
Zatížení sněhovou návějí je v programech RFEM a RSTAB uvažováno podle 5.3.4(3) z normy EN 1991‑1‑3 pro střechy vícelodních budov.
Pokud máme takový dřevěný spoj, jako je na obr. 01, lze uvažovat rotační tuhost spoje. Tu lze určit pomocí modulu prokluzu spojovacího prostředku a polárního momentu setrvačnosti spoje. Přitom se zanedbává plocha spojovacích prostředků.
V přídavných modulech RF-/TIMBER Pro, RF-/TIMBER AWC a RF-/TIMBER CSA je možné zohlednit výslednou deformaci prutu nebo sady prutů. Kromě lokálních směrů y a z máte k dispozici možnost "R". Tak může být porovnán celkový průhyb nosníku s mezní hodnotou zadanou v normě.
Při posuzování nosníků jeřábových drah a také podporových zatížení na pokračující konstrukce lze použít automatické vytváření kombinací zatížení v programech RFEM a RSTAB a volbu „EN 1990 + EN 1991‑3; Jeřáby“.
Kromě standardní metody za použití součinitele gama lze vytvořit poddajné spojení hybridního nosníku také jako prutový model.
Kromě geometrie a tvaru ploché střechy lze při generování zatížení uvažovat také vytvoření okapové oblasti.
Nový modul RF-/DYNAM Pro - Natural Vibrations je k dispozici od vydání programu RFEM verze 5.04.xx a RSTAB verze 8.04.xx. Hmoty lze přímo importovat ze zatěžovacích stavů a kombinací zatížení.
Eurokód 1, část 1 až 3 a americká norma ASCE/SEI 7-16 popisují obecné účinky zatížení sněhem. Die von den Normen geforderten Lastansätze für Sattel-, Pult- und Flachdächer sind in RFEM und RSTAB in einem Tool hinterlegt, sodass eine einfache Generierung dieser Einwirkung stattfinden kann.
V přídavném modulu RF-/TIMBER Pro lze také definovat vzpěrnou délku pro klopení. Die Kipplänge wird dabei gemäß EN 1995-1-1 Tabelle 6.1 berechnet. Insbesondere bei einer ungleichmäßigen Lasteinleitung ist diese Option sinnvoll.
V kategorii H - střechy je třeba uvažovat užitná zatížení. Üblicherweise sind dies Mannlasten zur Montage und Wartung. Da bei Schnee üblicherweise keine Wartung stattfindet, müssen Schnee und Nutzlasten in der Kategorie H nicht gemeinsam angesetzt werden. Dies kann in den Optionen der automatischen Kombinatorik berücksichtigt werden.
Nach DIN EN 1990/NA:2010-12 - NDP zu A.1.2.1(1) Anmerkung 2 braucht bei Orten bis NN + 1000 m nur eine der beiden klimatischen Einwirkungen in den Kombinationsregeln für Einwirkungen nach 6.4.3 und 6.5.3 angesetzt werden, sofern Schnee und Wind als Begleiteinwirkung neben einer nichtklimatischen Leiteinwirkung auftreten.
Podle DIN EN 1990/NA: 2010-12, NDP k A.1.2.1(1), poznámky 2 lze v oblastech větru III a IV u kombinace vítr/sníh s větrem jako řídicím účinkem zanedbat sníh jako doprovodný účinek.
Kopulovité střechy se pro svou konstrukční účinnost a úspornost často používají k zastřešení skladištních hal nebo stadionů. I když má kopule příjemný geometrický tvar, je u ní tím složitější stanovit zatížení větrem vzhledem k vlivu Reynoldsova čísla. Součinitele vnějšího tlaku (cpe) závisí na hodnotách Reynoldsova čísla a štíhlosti konstrukce. Pomoc při stanovení zatížení větrem, která na kopuli působí, poskytuje EN 1991-1-4 [1]. Na jejím základě si následně ukážeme, jak lze v programu RFEM zadávat zatížení větrem. Zatížení větrem na konstrukci znázorněnou na obrázku 1 lze rozdělit následovně:Zatížení větrem na stěnyZatížení větrem na kopuli
Pro posouzení mezního stavu únosnosti se podle EN 1998-1, čl. 2.2.2 a 4.4.2.2 [1] vyžaduje výpočet zohledňující teorii druhého řádu (P-Δ účinek). Tento účinek nemusí být zohledněn pouze tehdy, pokud je součinitel citlivosti mezipodlažního posunu θ menší než 0,1.
Sila se používají jako velkoobjemové kontejnery pro skladování sypkých materiálů, jako jsou zemědělské produkty nebo výchozí materiály, a také meziproduktů průmyslové výroby. Statické inženýrství takových konstrukcí vyžaduje přesnou znalost napětí způsobených částicemi ve stavební konstrukci. Norma EN 1991-4 "Zatížení pro sila a nádrže" [1] stanoví obecné zásady a požadavky pro stanovení těchto zatížení.
Programy RFEM a RSTAB nabízejí uživateli dva různé postupy, jak skládat zatěžovací stavy do kombinací. První z nich představují kombinace zatížení, do nichž se skládají zatížení z jednotlivých zatěžovacích stavů, která se pak počítají v jednom „velkém zatěžovacím stavu“. Do kombinací výsledků oproti tomu vstupují již výsledky jednotlivých zatěžovacích stavů. V našem následujícím příspěvku představíme základní pravidla tvoření kombinací výsledků a přiblížíme si je na dvou konkrétních příkladech.
V našem předchozím příspěvku Kombinace výsledků 1 jsme si na jednoduchých příkladech předvedli základní pravidla pro kombinace výsledků. V následujícím článku si ukážeme další příklad použití, v němž spojíme způsoby zadání příkladů 1 a 2. Daný postup pak porovnáme s kombinacemi zatížení.
Tématem našeho předchozího článku byla zatížení zásobníků podle EN 1991-4. Na příkladu samostatně stojícího válcového zásobníku na cement s kuželovitou výsypkou nyní předvedeme výpočet tlaků ve výsypce při plnění.
V tomto článku se budeme zabývat výpočtem součinitele síly pro zatížení větrem a výpočtem součinitele stability polohy proti klopení.
Vítr je jediné klimatické zatížení, které na rozdíl od sněhu působí na všechny typy konstrukcí v každé zemi na světě. Rychlost větru závisí na geografické poloze budovy. V současné době je to jeden z hlavních důvodů pro nutnost regionálního rozdělení (větrné oblasti) a zohlednění nadmořské výšky stanovené v oficiálních normách; je třeba také zohlednit kolísání dynamických tlaků v závislosti na výšce nad zemí pro "normální" místo bez maskovacího účinku.
Pokud průřez hliníkového prutu sestává ze štíhlých prvků, hrozí možnost selhání vlivem lokálního boulení pásnic nebo stojin ještě dříve, než prut dosáhne plné tuhosti. V přídavném modulu RF-/ALUMINUM ADM jsou nyní k dispozici tři možnosti, jak stanovit jmenovitou pevnost v ohybu pro mezní stav lokálního boulení Mnlb podle kapitoly F.3 v 2015 Aluminum Design Manual. Tyto tři metody odpovídají článkům F.3.1 Metoda váženého průměru, F.3.2 Přímá pevnostní metoda a F.3.3 Metoda hraničních prvků.
Programy RFEM a RSTAB umožňují snadno zohlednit účinky zatížení větrem na trojrozměrnou budovu podle ASCE/SEI 7-16. Dieser Beitrag soll dazu dienen, die komplexe Windthematik für die Eingabe in der Software zu erläutern. Die Windlastgenerierer finden sich unter "Extras" → "Belastung generieren" → "Aus Windlasten".
Na jednoduchém příkladu příhradového vazníku si ukážeme, jak lze počítat zatížení větrem v závislosti na plnosti příhradoviny.
Při multimodální analýze s použitím spektra odezvy je důležité vypočítat dostatečný počet vlastních čísel konstrukce a zohlednit jejich dynamickou odezvu. Podle norem jako EN 1998-1 [1] a jiných mezinárodních směrnic je třeba aktivovat 90 % hmoty konstrukce. To znamená: že se musí stanovit tolik vlastních čísel, aby faktory účinných modálních hmot přesahovaly v součtu 0,9.
Pokud má být zatížení větrem budovy respektive nosné konstrukce určeno současně aerodynamickými součiniteli tlaku a sání na závětrné i návětrné straně budovy, je možné zohlednit korelaci tlaku větru na oblasti D a E ploch stěn.