Název modelu
U importovaných modelů je v textovém poli zobrazen popis „RFEM/RSTAB Model“. Můžete zadat libovolný popis pro charakteristiku modelu.
Typ modelu
Obecně konstrukční model, který jste importovali z RFEM 6 nebo RSTAB 9, představuje „primární model“. Zahrnuje všechny objekty aplikace RFEM/RSTAB, na které má působit vítr, jako jsou plochy, pruty, tělesa a otvory. Každý projekt musí mít právě jeden primární model.
Kromě primárního modelu může projekt RWIND 3 obsahovat i další modely, které ovlivňují proudění kolem primárního modelu. V praxi představují tyto „sekundární modely“ například okolní budovy nebo terén. Takové modely lze importovat z externích souborů (*.stl) nebo definovat v modelu RFEM 6 nebo RSTAB 9 pomocí modelů CAD/BIM (viz kapitola Mesh Settings - Wind Simulation). Pokud jste importovali sekundární model, můžete jej umístit pomocí operací drag-and-drop nebo otáčet pomocí dialogového okna či grafického manipulátoru (viz kapitola Edit Objects).
„Model terénu“ je zvláštní typ sekundárního modelu, který se od ostatních modelů liší dvěma způsoby:
- Lze jej použít jako okrajovou podmínku; tedy spodní hranici výpočetní oblasti.
- Pro tento model se nepočítají odporové síly.
Pokud projekt obsahuje více modelů, „Součet odporových sil“ zobrazený v legendě pracovního okna (viz kapitola Sums of Drag Forces) představuje součet sil působících na všechny modely kromě terénu. Odporovou sílu každého jednotlivého modelu naleznete na kartě Info v dialogovém okně „Edit Model“ příslušného modelu (viz kapitola Info).
Možnost deaktivovat automatickou orientaci sítě pro zobrazení výsledků se používá ke správnému zobrazení výsledků na původním modelu. Ve výchozím nastavení se automatická orientace trojúhelníků provádí za účelem sjednocení náhodné orientace trojúhelníků a zabránění problémům se zobrazením a nesprávné interpretaci výsledků. V některých případech však může být orientace trojúhelníků původního modelu správná a lepší než automatická orientace; pro tyto případy je možné automatickou orientaci deaktivovat.
Materiál a drsnost povrchu
Tato sekce se zabývá přiřazením materiálu celému modelu nebo jeho konkrétním částem. Materiál má drsnost povrchu, která ovlivňuje okolní proudové pole. Tyto vlastnosti jsou popsány v kapitole Materials.
Zjednodušení modelu
Volba „Simplify model“ je nastavena jako výchozí. Tato volba umožňuje automatickou korekci nesprávné topologie, např. na hranicích nebo v rozích (viz kapitola Computational Mesh and Model Simplification). Úroveň „Level of detail“ tohoto zjednodušení můžete řídit pomocí jednotlivých úrovní. Pomocí posuvníku ji nastavte od 0 (velmi hrubé modelování detailů s hrubou sítí) do 5 (mnoho detailů s velmi jemnou sítí).
Výchozí hodnota 2 představuje dobrý kompromis mezi zjednodušením modelu a rychlostí výpočtu. Klikněte na
pro zobrazení a kontrolu zjednodušeného modelu na základě nové úrovně detailu.
Jako reference je v textovém poli níže zobrazeno nastavení „Detail“ pro generování sítě.
Síť se automaticky zjemňuje v okolí modelu vystaveného proudění větru, což přispívá k vyšší výpočetní efektivitě.
Vysoké úrovně detailu mohou vytvářet velmi jemnou nebo rozsáhlou síť. Poté doporučujeme použít na síť „Optimization“, při které je zachován její tvar.
Volba „Close openings smaller than“ umožňuje řídit, jak mají být v modelu posuzovány otvory. 0 % je přednastaveno. To znamená, že všechny otvory nebo mezery jsou v analýze zohledněny. Úroveň uzavření otvorů lze upravit buď jako procento charakteristického rozměru modelu, nebo definovat absolutní hodnotou. Je tak možné malé otvory zanedbat a model zjednodušit. Tuto funkci lze navíc snadno využít k vyplnění okenních nebo dveřních otvorů, které jsou ve skutečném modelu uzavřené.
Pokud prutový model představuje konstrukční model rámu, jehož plochy (opláštění nebo střešní krytina) nejsou v modelu explicitně zahrnuty, nejsou tyto plochy obsaženy ani v importovaném modelu v RWIND. V důsledku toho bude zatížení větrem aplikováno pouze na pruty, nikoli na plochy ležící mezi nimi. Funkce „Close openings“ není v tomto případě vhodná jako náhrada ploch: vznikla by zatížení na uzlech MKP plochy, která však nelze do prutového modelu v RFEM exportovat. V rámu by pak chyběla.
Protože automatická detekce otvorů je náročná topologická úloha, může být nutné otvory upravit ručně.
Problémy s uzavíráním otvorů lze řešit dvěma způsoby:
- Nevhodné otvory uzavřete při vytváření modelu - například pomocí speciálních ploch v RFEM 6.
- Otvory uzavřete ručně v RWIND 3 Pro vytvořením dalšího sekundárního modelu v editoru modelu; viz image níže. Další informace o editovatelných modelech najdete v kapitole Editable Model. Tento model by měl obsahovat plochy uzavírající nežádoucí otvory. Po vložení tohoto modelu do projektu jej lze případně sloučit s původním (primárním) modelem; viz kapitola Merge Models.
