Bez další specifikace se při výpočtu uvažuje lineárně-pružné chování prutových prvků v rámci všech přiřazených stupňů volnosti v posunu či otáčení. V zásadě toto chování popisuje Hookův zákon: Deformace u materiálu je přímo úměrná působícímu zatížení F, respektive mezi přetvořením Δℓ a působící silou F existuje lineární vztah.
Ve skutečnosti se ovšem nechovají všechny prvky lineárně-pružně. Například štíhlý prut kruhového průřezu je schopen přenášet více tah než tlak. Tuto zvláštnost můžeme modelovat a zohlednit při numerickém výpočtu jako nelinearitu prutu. V daném případě je přetvoření prutu v důsledku předčasného stabilitního selhání (vybočení) v tlaku v nelineárním vztahu k působící síle.
Rozeznáváme různé typy nelinearity prutu. Obvykle nezáleží na veličinách v lineárním vztahu, ale na konečném vlivu na prvky při výpočtu.
Zadání v programech RFEM a RSTAB
Nelinearity prutu lze v programech RFEM a RSTAB zadávat graficky z hlavní nabídky „Vložit“ → „Typy pro pruty“ → „Nelinearity prutů“ → „Dialog“ nebo ručně z navigátoru Data, případně také v příslušné tabulce.
Typické nelinearity prutů jsou:
- Neúčinnost při tahu
- Tečení při dosažení plastické únosnosti
- Pevnost od určité deformace u