Bez další specifikace se při těchto výpočtech uvažuje lineárně-pružné chování prutových prvků v rámci přiřazených stupňů volnosti v posunu či otáčení. V zásadě toto chování popisuje Hookův zákon: Deformace u materiálu je přímo úměrná působícímu zatížení F, respektive mezi přetvořením Δl a působící silou F existuje lineární vztah.
Ve skutečnosti se nechovají všechny prvky lineárně-pružně. Například štíhlý prut kruhového průřezu je schopen přenášet více tah než tlak. Tuto zvláštnost můžeme modelovat a zohlednit při numerickém výpočtu jako nelinearitu prutu. V daném případě je přetvoření prutu v důsledku předčasného stabilitního selhání (vybočení) v tlaku v nelineárním vztahu k působící síle.
Rozeznáváme různé typy nelinearity prutu. Obvykle nezáleží na veličinách v lineárním vztahu, ale na konečném vlivu na prvky při výpočtu.
Typické nelinearity prutu
- Neúčinnost při tahu
- Tečení při dosažení plastické únosnosti
- Pevnost od určité deformace u
Zadání v programech RFEM a RSTAB
Nelinearity prutu lze v programech RFEM a RSTAB zadávat graficky z hlavní nabídky „Vložit“ → „Údaje o modelu“ → „Nelinearity prutů“ → „Dialog...“ nebo ručně z místní nabídky navigátoru dat, případně také v příslušné tabulce.
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
