Moment setrvačnosti plochy také známý jako moment setrvačnosti plochy, je průřezová vlastnost používaná v pevnosti materiálů. Tuhost konstrukčního prvku lze definovat pomocí momentu setrvačnosti. Ten vychází z geometrie a velikosti průřezu.
Symbol setrvačnosti plochy je I a jednotkou je mm4, cm4 nebo m4 v metrickém systému nebo v4, ft4 nebo yd4 v imperiálním systému (také ℓ4).
Existují tři typy momentů setrvačnosti plochy.
Moment setrvačnosti plochy
Momenty setrvačnosti plochy Iy a Iz popisují tuhosti v ohybu okolo lokálních os y a z. Pokud se zvýší moment setrvačnosti, jsou průhyby i vznikající napětí při nezměněném zatížení menší. Osa y se často označuje jako „silná“ osa, protože moment setrvačnosti Iy je zde větší.
|
Iy |
Osmové plošné momenty setrvačnosti k ose y |
|
z |
Svislá vzdálenost osy y k prvku dA |
|
Iz |
Moment setrvačnosti plochy kolem osy z |
|
y |
Svislá vzdálenost osy z k prvku dA |
Deviační moment plochy
Deviační moment plochy se někdy označuje také jako kvadratický deviační moment. Používá se pro výpočet deformací na asymetrických průřezech a pro stanovení nesymetrických zatížení na libovolném průřezu.
Polární moment setrvačnosti plochy
Moment setrvačnosti plochy, který popisuje únosnost uzavřeného kruhového průřezu nebo kruhového tyčového průřezu proti kroucení, se označuje jako polární moment setrvačnosti. Polární moment setrvačnosti plochy Ip se skládá ze dvou momentů plochy Iy a Iz. U kruhových a prstencových průřezů je třeba ho ztotožnit s momentem setrvačnosti IT, který popisuje tuhost proti pootočení okolo podélné osy.
U nesymetrických profilů se uvádějí momenty setrvačnosti okolo hlavních os u a v průřezu.
