Pomocí dělení prutu lze na pruty vložit mezilehlé body, jejichž vnitřní síly a deformace se zobrazí v tabulkách výsledků a v číselných výstupech. Dělení prutu se neodrazí ve výpočtu extrémních hodnot ani v grafickém znázornění průběhu výsledků (RFEM v tomto případě používá interně jemnější dělení). Většinou proto není nutné dělení prutu zadávat.
TIP
Dělení prutu se nesmí zaměňovat s dělením prutů pro MKP. Konečné prvky na „volných“ liniích (tzn. liniích nenáležejících k žádné ploše), které mají vlastnosti prutu, se vygenerují pouze v případě, že na těchto liniích bylo provedeno zahuštění sítě konečných prvků (viz kapitola 4.23).
Maximálně lze na prut vložit 99 dělicích bodů. Po zadání uzlů se prut nejdříve rovnoměrně rozdělí podle požadovaného počtu bodů.
Při zadávání nového dělení se v dialogu zobrazí vzdálenosti mezi prvními vnitřními uzly. Jedná se o relativní vzdálenosti v intervalu od 0,000 (počátek prutu) do 1,000 (konec prutu).
Dělicí body mohou být na prutu umístěny i v nepravidelných rozestupech, stačí upravit hodnoty vzdáleností. Je třeba přitom pouze dávat pozor na pořadí úseků, neboť platí: x1 < x2 < x3 ...
TIP
Graficky lze cíleně vyhodnotit libovolné místo x na prutu (viz kapitola 9.5). Ve většině případů je tedy zbytečné zadávat ručně dělení prutu a relativní vzdálenosti pracně počítat.