Pokud model obsahuje pružná podloží ploch (viz kapitola 4.9), pak se hodnoty kontaktních napětí ploch („napětí v základové spáře“) zobrazí v tabulce 4.21. Grafické zobrazení kontaktních napětí se nastavuje v navigátoru Výsledky v položce Plochy → Kontaktní napětí.
V případě 2D desky se zobrazí pouze sloupec σz.
Hodnoty kontaktních napětí se v seznamu zobrazí pro jednotlivé plochy seřazené podle bodů rastru.
V tomto sloupci se pro každou plochu zobrazí čísla rastrových bodů. Více informací o rastrových bodech najdeme v kapitole 8.13.
Ve sloupcích B až D jsou v tabulce uvedeny souřadnice rastrových bodů v globálním souřadném systému XYZ. Pokud je aktivována synchronizace výběru a v tabulce klikneme do řádku určitého rastrového bodu, vyznačí se tento bod v grafickém okně šipkou (viz kapitola 11.5.4).
Napětí jsou vztažena ke směru lokálních os plochy. U zakřivených ploch se vztahují k osám konečných prvků (viz obr. 8.41).
V tabulce níže uvádíme seznam jednotlivých kontaktních napětí:
|
σz |
Kontaktní napětí („napětí v základové spáře“) ve směru osy z plochy
kde
|
|
τyz |
Smykové napětí od uložení plochy
kde
|
|
τxz |
Smykové napětí od uložení plochy
kde
|
Kladná kontaktní napětí se v tabulce podbarví modře, záporná červeně.
TIP
V tabulce se napětí uvádějí jako síly, které se přenášejí do podloží. Co se týče znamének, nejedná se tedy o reakce ze strany podloží. Pokud směřuje lokální osa z dané plochy dolů, pak například zatížení ve směru osy z vyvolává kladné napětí σz. Znaménka se tak řídí směrem osy z dané plochy (viz obr. 4.75).
Orientaci osy z lze u 3D modelů rychle změnit.
Klikneme na plochu pravým tlačítkem myši a vybereme v místní nabídce (viz obrázek výše po levé straně) příkaz Otočit lokální souřadný systém. Přitom je třeba si uvědomit, že případná nelinearita mění směr působení.