Kombinace zatížení (KZ) představují jednu z možností, jak spolu skládat jednotlivé zatěžovací stavy. Druhou možností je tvoření kombinací výsledků (KV).
V případě kombinace výsledků se nejdříve spočítají účinky jednotlivých zatěžovacích stavů. Výsledky se pak skládají do kombinací s uvážením dílčích součinitelů spolehlivosti. Naproti tomu kombinace zatížení (viz kapitola 5.5) vzniká součtem vybraných zatěžovacích stavů, vynásobených příslušnými dílčími součiniteli spolehlivosti, čímž se vytvoří jeden „velký zatěžovací stav“, který se potom spočítá.
Zatěžovací stavy lze skládat do kombinací ručně (viz kapitola 5.6.1) nebo automaticky v programu RFEM (viz kapitola 5.7). Závisí na nastavení v dialogu Model - základní údaje (viz obr. 12.23). Dané nastavení se odrazí i na vzhledu záložky Kombinace výsledků v dialogu Upravit zatěžovací stavy a kombinace.
Kombinace výsledků nejsou vhodné pro nelineární výpočty, neboť mohou vést k nesprávným výsledkům. K výpadku nelineárních prvků (např. tahových prutů, podloží) dochází v jednotlivých zatěžovacích stavech většinou odlišně. Vnitřní síly těchto prvků tak nelze správně kombinovat. Navíc dochází v celém modelu k redistribuci sil (viz příklad v kapitole 5.5).
Do kombinace výsledků lze skládat výsledky zatěžovacích stavů, kombinací zatížení a také jiných kombinací výsledků.
TIP
Obvykle se vnitřní síly sčítají. Nicméně v zásadě je možné je i odečítat. Je však třeba si uvědomit, že se při tom obrátí znaménka, takže např. tahové síly se změní v tlakové síly. V případě odečítání vnitřních sil tak doporučujeme zkopírovat příslušný zatěžovací stav (viz kapitola 5.1) a v kopii zatěžovacího stavu nastavit v záložce Parametry výpočtu součinitel zatížení na –1,00. Tento zatěžovací stav se následně přičte do kombinace výsledků.