Statický model
Pro soustavu zobrazenou na následujícím obrázku mají být nosníky posouzeny na klopení. V úrovni střechy se nachází šest nosníků jako paralelní nosníky o délce 18 m a dva ztužující systémy. Vzpěry na štítových stranách jsou podepřeny sloupy a pro výpočet se neuvažují. Na nosníky působí návrhové zatížení qd o velikosti 10 kN/m. Jde především o určení kritického klopného momentu. Na posouzení mezního stavu únosnosti ani na mezní stav použitelnosti se dále neplývá.
Údaje modelu
| GL24h | - | - | Materiál podle EN 14080 |
| L | 18 | m | Délka nosníku |
| b | 120 | mm | Šířka nosníku |
| h | 1.200 | mm | Výška nosníku |
| Iz | 172.800.000 | mm4 | Moment setrvačnosti |
| IT | 647.654.753 | mm4 | Torzný moment setrvačnosti |
| qd | 10 | kN/m | Návrhové zatížení |
| az | 600 | mm | Poloha zatížení |
| e | 600 | mm | Poloha uložení |
Kloubově uložený prostý nosník bez mezilehlých podepření
Pro úplnost je nejprve posouzen nosník bez bočního zajištění (viz obrázek 02). Náhradní délka prutu při působení zatížení na horní straně nosníku s a1 = 1,13 a a2 = 1,44 vychází:
|
lef |
Ersatzstablänge |
|
L |
Trägerlänge, Abstand der seitlichen Halterung |
|
a1,a2 |
Kippbeiwerte |
|
az |
Abstand des Lastangriffs vom Schubmittelpunkt |
|
E0,05 |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls |
|
G0,05 |
5 % Quantile des Schubmoduls |
|
Iz |
Trägheitsmoment um die schwache Achse |
|
IT |
Torsionsträgheitsmoment |
Kritický ohybový moment lze poté vypočítat následovně:
|
Mcrit |
Kritisches Biegemoment |
|
E0,05 |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls |
|
G0,05 |
5 % Quantile des Schubmoduls |
|
Iz |
Trägheitsmoment um die schwache Achse |
|
IT |
Torsionsträgheitsmoment |
|
lef |
Ersatzstablänge |
Zvýšení součinu 5% kvantilů charakteristik tuhosti z důvodu homogenizace prvků z lepeného lamelového dřeva se v těchto příkladech neuvažuje.
Ohybový moment působící na nosníky vychází:
Analýza vlastních čísel dává jako výsledek součinitel vzpěrné délky 0,32. Z toho vyplývá kritický ohybový moment
a je tedy shodný s výsledkem analytického řešení.
Jak bylo pro tento nepodepřený štíhlý nosník očekáváno, působící ohybový moment je větší (o faktor 3) než kritický ohybový moment, a nosník tedy není dostatečně zajištěn proti klopení. Tomuto má však zabránit ztužení, které je nyní pro výpočet zohledněno.
Kloubově uložený prostý nosník s tuhými mezilehlými podepřeními
Je-li ztužující systém dostatečně tuhý, používá se v praxi často vzdálenost bočních podepření (například pomocí vaznic) jako náhradní délka prutu pro posouzení na klopení. Tento postup byl již ukázán v předchozím příspěvku Klopení v ohybem u dřevěných konstrukcí | Příklady 1.
Jako L se proto použije 2,25 m. Pro a1 = 1,00 a a2 = 0,00 vychází:
|
lef |
Ersatzstablänge |
|
L |
Trägerlänge, Abstand der seitlichen Halterung |
|
a1,a2 |
Kippbeiwerte |
|
az |
Abstand des Lastangriffs vom Schubmittelpunkt |
|
E0,05 |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls |
|
G0,05 |
5 % Quantile des Schubmoduls |
|
Iz |
Trägheitsmoment um die schwache Achse |
|
IT |
Torsionsträgheitsmoment |
Pro kritický ohybový moment vychází:
|
Mcrit |
Kritisches Biegemoment |
|
E0,05 |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls |
|
G0,05 |
5 % Quantile des Schubmoduls |
|
Iz |
Trägheitsmoment um die schwache Achse |
|
IT |
Torsionsträgheitsmoment |
|
lef |
Ersatzstablänge |
Protože ohybový moment působící na nosník je menší než kritický ohybový moment, není nosník při předpokladu tuhých mezilehlých podepření ohrožen klopením.
Analýza vlastních čísel s přídavným modulem RF-/FE-BGDK dává jako výsledek součinitel vzpěrné délky 2,7815. Z toho vyplývá kritický ohybový moment
Mcrit = 2,7815 ⋅ 405 kNm = 1.126,50 kNm
Kloubově uložený prostý nosník s elastickým uložením prutu
Jak bylo vysvětleno v článku Klopení v ohybem u dřevěných konstrukcí | Teorie, je v [1] pro pružně podepřené pruty rozšířeno stanovení náhradní délky prutu o faktory α a β.
Tím je možné zohlednit smykovou tuhost ztužujícího systému pro klopení nosníků. Stanovení smykové tuhosti ztužení může být například provedeno podle [2] obrázku 6.34. Z toho je patrné, že závisí na typu ztužení, na tahové tuhosti diagonál a sloupků, na sklonu diagonál a na poddajnosti spojovacích prostředků. Pro ztužující systém zobrazený na obrázku 01 vychází smyková tuhost:
|
sid |
Ideelle Schubsteifigkeit des Aussteifungsverbandes |
|
ED |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls der Diagonalen |
|
AD |
Querschnittsfläche der Diagonalen |
|
α |
Winkel zwischen der Diagonalen und der Gurte |
Přitom ED je modul pružnosti diagonál a AD jejich průřezová plocha. Výše uvedená rovnice však nezahrnuje poddajnost spojovacích prostředků diagonál. Ta a prodloužení diagonál lze zohlednit pomocí fiktivní průřezové plochy AD'. Platí:
|
sid |
Ideelle Schubsteifigkeit des Aussteifungsverbandes |
|
ED |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls der Diagonalen |
|
AD' |
Fiktive Querschnittsfläche der Diagonalen |
|
α |
Winkel zwischen der Diagonalen und der Gurte |
s
|
AD' |
Fiktive Querschnittsfläche der Diagonalen |
|
AD |
Querschnittsfläche der Diagonalen |
|
ED |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls der Diagonalen |
|
LD |
Länge der Diagonalen |
|
Kser |
Verschiebungsmodul der Verbindung |
Diagonály mají rozměr b/h = 120/200 mm a délku LD 4,59 m. Posuvový modul napojení na každé straně diagonál má činit 110.000 N/mm.
Ideální plocha tedy činí
AD' = 12.548 mm²
a tím smyková tuhost jednoho ztužení při úhlu diagonál k pásnici 60,64 °,
|
sid |
Ideelle Schubsteifigkeit des Aussteifungsverbandes |
|
ED |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls der Diagonalen |
|
AD' |
Fiktive Querschnittsfläche der Diagonalen |
|
α |
Winkel zwischen der Diagonalen und der Gurte |
sid = 44.864 kN
Uložení prutu na jedno ztužení lze podle [2] vzorce 7.291 převést následovně:
|
Ky' |
Elastische Stabbettung pro Verband |
|
sid |
Ideelle Schubsteifigkeit des Aussteifungsverbandes |
|
L |
Länge des Verbandes |
Pro dvě ztužení a šest nosníků je k dispozici na jeden nosník následující tuhost pružiny:
|
Ky |
Elastische Stabbettung pro Binder |
|
Ky' |
Elastische Stabbettung pro Verband |
Ky = 455,6 kN/m² = 0,456 N/mm²
Za předpokladu, že KG = ∞, Kθ = 0, Ky = 0,456 N/mm², e = 600 mm, a1 = 1,13 a a2 = 1,44, vychází náhradní délka prutu:
|
lef |
Ersatzstablänge |
|
L |
Trägerlänge, Abstand der seitlichen Halterung |
|
a1,a2 |
Kippbeiwerte |
|
az |
Abstand des Lastangriffs vom Schubmittelpunkt |
|
E0,05 |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls |
|
G0,05 |
5 % Quantile des Schubmoduls |
|
Iz |
Trägheitsmoment um die schwache Achse |
|
IT |
Torsionsträgheitsmoment |
|
α, β |
Beiwerte zur Berücksichtigung einer Stabbettung |
lef = 0,13
Kritický ohybový moment tak vychází na utopickou hodnotu:
|
Mcrit |
Kritisches Biegemoment |
|
E0,05 |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls |
|
G0,05 |
5 % Quantile des Schubmoduls |
|
Iz |
Trägheitsmoment um die schwache Achse |
|
IT |
Torsionsträgheitsmoment |
|
lef |
Ersatzstablänge |
Mcrit = 18.482,84 kNm
Očekával by se přitom hodnota podobná systému s tuhými mezilehlými podepřeními. Jak bylo vysvětleno v článku Klopení v ohybem u dřevěných konstrukcí | Teorie, je použití rozšířeného vzorce s α a β v praxi omezené.
Přísně vzato má platnost pouze tehdy, pokud dochází k vybočení ve velkém sinusovém oblouku. Tedy tehdy, když je uložení velmi měkké. To v tomto příkladu již neplatí. Vícevlnné vlastní tvary, které při větších tuhostech pružin vedou k nejmenšímu vzpěrnému zatížení, nejsou v uvedené rovnici zahrnuty, protože vychází z jednovlnných sinusových průběhů.
Jak je vidět na obrázku 07, výsledkem analýzy vlastních čísel je vícevlnný vlastní tvar.
Pro tento případ lze použít postup, který odvodil prof. Dr. Heinrich Kreuzinger (2020). Kritický ohybový moment se vypočítá následovně:
|
Mcrit |
Kritisches Biegemoment |
|
az |
Abstand des Lastangriffs vom Schubmittelpunkt |
|
e |
Abstand der Stabbettung vom Schubmittelpunkt |
|
Ky |
elastische Stabbettung pro Binder |
|
L |
Trägerlänge |
|
n |
n-te Eigenlösung |
|
E0,05 |
5 % Quantile des Elastizitätsmoduls |
|
Iz |
Trägheitsmoment um die schwache Achse |
|
G0,05 |
5 %-Quantile des Schubmoduls |
|
IT |
Torsionsträgheitsmoment |
Konstanta n označuje 1., 2., 3.… vlastní řešení. Je tedy nutné zkoumat více vlastních řešení a z nich pak rozhoduje nejmenší kritický ohybový moment. Pro n = 1…30 vycházejí následující kritické ohybové momenty.
| n | Mcrit [kNm] | n | Mcrit[kNm] |
|---|---|---|---|
| 1 | 9.523,25 | 16 | 2.214,63 |
| 2 | 4.281,26 | 17 | 2.339,17 |
| 3 | 2.294,32 | 18 | 2.464,92 |
| 4 | 1.605,56 | 19 | 2.591,63 |
| 5 | 1.354,68 | 20 | 2.719,14 |
| 6 | 1.282,70 | 21 | 2.847,30 |
| 7 | 1.294,12 | 22 | 2.976,00 |
| 8 | 1.348,81 | 23 | 3.105,16 |
| 9 | 1.428,05 | 24 | 3.234,71 |
| 10 | 1.522,29 | 25 | 3.364,60 |
| 11 | 1.626,24 | 26 | 3.494,77 |
| 12 | 1.736,77 | 27 | 3.625,20 |
| 13 | 1.851,94 | 28 | 3.755,84 |
| 14 | 1.970,50 | 29 | 3.886,67 |
| 15 | 2.091,60 | 30 | 4.017,68 |
Pro n = 6 je Mcrit minimální a činí 1.282,70 kNm.
Řešení vlastních čísel z přídavného modulu RF-/FE-BGDK (viz obrázek 07) dává:
Mcrit = 3,4376 ⋅ 405 kNm = 1.397,25 kNm
Oba výsledky vykazují velmi dobrou shodu. Analytické řešení je však na bezpečné straně, protože se v tomto postupu zjednodušeně předpokládá konstantní průběh ohybového momentu. Ke konstantnímu kritickému ohybovému momentu Mcrit se poté přiřadí kritické zatížení qcrit.
Protože se uložení prutu v tomto příkladu považuje za velmi tuhé a rovnoměrně rozložené po délce nosníku, vycházejí o něco vyšší kritické ohybové momenty než u tuhého jednotlivého podepření.
Podle [3] kapitoly 9.2.5.3 (2) musí být ztužující systémy dostatečně tuhé, aby horizontální vychýlení nepřekročilo L/500. Výpočet musí přitom být proveden s návrhovými hodnotami tuhostí (viz [1] kapitola NCI k 9.2.5.3).
Pro kcrit = 0,195, H = 5 m a qp = 0,65 kN/m² jako nárazový rychlostní tlak vycházejí následující zatížení (viz [3] kapitola 9.2.5.3):
|
Nd |
Stabilisierungskraft für den Druckgurt |
|
kcrit |
Kippbeiwert |
|
Md |
Bemessungsmoment |
|
h |
Trägerhöhe |
Nd = (1 - 0,195) ⋅ 405 / 1,2 = 271,68 kN
|
qd |
Aussteifungslast |
|
n |
Anzahl der Binder |
|
L |
Trägerlänge |
|
kf,3 |
Modifikationsbeiwert für den Aussteifungswiderstand |
qd = 2,76 kN/m
|
qd,Wind |
Bemessungslast aus Wind |
|
γQ |
Teilsicherheitsbeiwert für veränderliche Einwirkung |
|
cpe |
Außendruckbeiwert |
|
qp |
Böengeschwindigkeitsdruck |
|
h |
Höhe des Gebäudes |
qd,wind = 1,5 ⋅ (0,7 + 0,3) ⋅ 0,65 ⋅ 5 / 2 = 2,44 kN/m
Deformace ztužujícího systému je znázorněna na obrázku 08. Zatížení byla přitom znovu zredukována na polovinu, protože jsou k dispozici dva ztužující systémy.
Přípustná deformace činí:
To potvrzuje předpoklad velmi tuhé soustavy a je to v souladu s téměř totožnými kritickými ohybovými momenty soustavy s tuhým mezilehlým podepřením a soustavy s elastickým uložením prutu.
Shrnutí
Bylo ukázáno, jakými možnostmi lze v dřevěných konstrukcích zkoumat klopení ohybových nosníků. U běžných metod je třeba dbát na to, aby ztužující systémy byly dostatečně tuhé a bylo možné předpokládat tuhá podepření. Byly proto uvedeny také varianty pro případ, že tento předpoklad neplatí. Obecně je nutné ohybové nosníky a ztužující systémy podle příslušné normy ještě posoudit na únosnost a použitelnost. To však není předmětem tohoto článku.