7792x
001669
6.5.2026

Klopení dřevěných konstrukcí | Příklady 2

V předchozím článku Klopení dřevěných konstrukcí | Příklady 1 na jednoduchých příkladech vysvětlují praktické použití pro stanovení kritického ohybového momentu Mcrit nebo kritického ohybového napětí σcrit pro klopení ohybového nosníku. V tomto příspěvku stanovíme kritický ohybový moment s přihlédnutím k pružnému uložení v důsledku ztužení.

Statický model

Pro soustavu znázorněnou na následujícím obrázku se má provést posouzení nosníků na klopení. V rovině střechy se nachází šest nosníků jako paralelní nosníky o délce 18 m a dva ztužující vazníky. Prvky na štítových stranách jsou podepřeny sloupy a pro výpočet se neuvažují. Na nosníky působí návrhové zatížení qd 10 kN/m. V první řadě jde o stanovení kritického klopného momentu. Na posouzení mezního stavu únosnosti ani mezního stavu použitelnosti se dále nejedná.

Údaje o modelu

GL24h - - Materiál dle EN 14080
L 18 m Délka nosníku
b 120 mm Šířka nosníku
h 1.200 mm Výška nosníku
Iz 172.800.000 mm4 Moment setrvačnosti
IT 647.654.753 mm4 Torziční moment setrvačnosti
qd 10 kN/m Návrhové zatížení
az 600 mm Poloha zatížení
e 600 mm Poloha lože

Informace

I když v následujících rovnicích pro E a G není výslovně v indexu uveden odkaz na 5% kvantilové hodnoty, byly přesto odpovídajícím způsobem zohledněny.

Vidlicově uložený prostý nosník bez mezilehlých podpor

Pro úplnost se nejprve posuzuje nosník bez bočního zajištění (viz obrázek 02). Náhradní délka prutu při působení zatížení na horní straně nosníku s a1 = 1,13 a a2 = 1,44 vychází:

Kritický ohybový moment lze poté vypočítat následovně:

Na zvýšení součinu 5% kvantilových hodnot tuhostních veličin z důvodu homogenizace nosníků z lepeného lamelového dřeva se v těchto příkladech rezignuje.

Ohybový moment působící na nosníky vychází:

Vlastní frekvenční analýza dává jako výsledek faktor vzpěrné zatížení 0,32. Z toho plyne kritický ohybový moment

a je tedy totožný s výsledkem analytického řešení.

Jak bylo u tohoto nepodepřeného, štíhlého nosníku očekáváno, je působící ohybový moment větší (o faktor 3) než kritický ohybový moment, a nosník tedy není dostatečně zajištěn proti převrácení. Tomu má však zabránit ztužující systém, který bude nyní zohledněn při výpočtu.

Vidlicově uložený prostý nosník s tuhými mezilehlými podporami

Je-li ztužující systém dostatečně tuhý, používá se v praxi často vzdálenost bočních zajištění (například prostřednictvím vaznic) jako náhradní délka prutu pro posouzení klopení. Tento postup byl již ukázán v předchozím článku Klopení při bočním vybočení v dřevěných konstrukcích | příklady 1.

Jako L se tedy použije 2,25 m. Pro a1 = 1,00 a a2 = 0,00 platí:

Pro kritický ohybový moment vychází:

Jelikož ohybový moment působící na nosník je menší než kritický ohybový moment, není nosník při předpokladu tuhých mezilehlých podpor ohrožen klopením.

Vlastní frekvenční analýza s doplňkem Dřevěný návrh dává jako výsledek faktor vzpěrného zatížení 2,86. Z toho plyne kritický ohybový moment

I zde se oba postupy velmi dobře shodují.

Vidlicově uložený prostý nosník s pružným ložením prutu

Jak je vysvětleno v Biegedrillknicken im Holzbau - Theorie, je v [1 ] pro pružně uložené pruty rozšířen výpočet náhradní délky o faktor α a β.

Tím je možné zohlednit smykovou tuhost ztužujícího systému pro klopení nosníků.

Smyková tuhost střešního ztužidla

Stanovení smykové tuhosti ztužidla lze například provést podle [2] obrázku 6.34. Jak je z něj patrné, závisí na typu ztužidla, na tahové tuhosti diagonál a sloupků, na sklonu diagonál a na poddajnosti spojovacích prostředků. Pro ztužidlo zobrazené na obrázku 01 vychází smyková tuhost:

Zde je ED modul E diagonál a AD jejich průřezová plocha. Výše uvedená rovnice však nezahrnuje poddajnost spojovacích prostředků diagonál. Tuto a prodloužení prutu diagonál lze zohlednit pomocí fiktivní průřezové plochy AD'. Platí:

s

Diagonály mají rozměr b/h = 120/200 mm a délku LD 4,59 m. Deformační modul spoje na každé straně diagonál má činit 110.000 N/mm.

Ideální plocha tedy činí

AD' = 12.548 mm²

a tím smyková tuhost jednoho ztužidla, s úhlem diagonál k hornímu pásu 60,64 °,

Lože prutu na jedno ztužidlo lze z toho podle [2] vzorce 7.291 převést následovně:

Pro dvě ztužidla a šest nosníků je pro jeden nosník k dispozici následující konstanta pružiny:

Za předpokladu, že KG = ∞, Kθ = 0, Ky = 0,456 N/mm², e = 600 mm, a1 = 1,13 a a2 = 1,44, vychází náhradní délka prutu:

Kritický ohybový moment tak vychází na utopickou hodnotu:

Očekávaná by byla hodnota podobná systému s tuhými mezilehlými podporami. Jak je vysvětleno v Biegedrillknicken im Holzbau - Theorie, je použití rozšířeného vzorce s α a β ve svém použití omezené.

Ten má přísně vzato platnost pouze tehdy, když nastává vychýlení ve velkém sinusovém oblouku. Tedy tehdy, když je lože velmi měkké. To v tomto příkladu již neplatí. Vícevlnné vlastní funkce, které při větších konstantách pružin vedou k nejmenšímu vzpěrnému zatížení, nejsou v uvedené rovnici zachyceny, protože je založena na jednočlenných sinusových tvarech.

Jak je vidět na obrázku 7, plyne z vlastní frekvenční analýzy vícevlnný vlastní tvar při faktoru vzpěrného zatížení 3,49.

Pro srovnání lze použít postup, který byl odvozen prof. dr. Heinrichem Kreuzingerem (2020). Kritický ohybový moment se vypočítá následovně:

Konstanta n označuje 1., 2., 3.… vlastní řešení. Proto je třeba posoudit několik vlastních řešení a z nich je směrodatný nejmenší kritický ohybový moment. Pro n = 1…30 vycházejí následující kritické ohybové momenty.

n Mcrit [kNm] n Mcrit[kNm]
1 9.523,25 16 2.214,63
2 4.281,26 17 2.339,17
3 2.294,32 18 2.464,92
4 1.605,56 19 2.591,63
5 1.354,68 20 2.719,14
6 1.282,70 21 2.847,30
7 1.294,12 22 2.976,00
8 1.348,81 23 3.105,16
9 1.428,05 24 3.234,71
10 1.522,29 25 3.364,60
11 1.626,24 26 3.494,77
12 1.736,77 27 3.625,20
13 1.851,94 28 3.755,84
14 1.970,50 29 3.886,67
15 2.091,60 30 4.017,68

Pro n = 6 je Mcrit minimální a činí 1.282,70 kNm.

Vlastní frekvenční řešení z doplňku Dřevěný návrh (viz obrázek 7) dává:

Oba výsledky dosahují dobré shody. Analytické řešení je však na bezpečné straně, protože se při tomto postupu zjednodušeně uvažuje konstantní průběh ohybového momentu. Konstantnímu kritickému ohybovému momentu Mcrit je poté přiřazeno kritické zatížení qcrit.

Jelikož lze v tomto příkladu lože prutu považovat za velmi tuhé a je po délce nosníku rovnoměrně rozprostřeno, vycházejí mírně vyšší kritické ohybové momenty než při tuhé jednotlivé podpoře.

Průhybová kontrola střešního ztužidla

Podle [3] kapitoly 9.2.5.3 (2) musí být ztužující systémy tak tuhé, aby vodorovné vychýlení nepřekročilo L/500. Výpočet se přitom musí provést s návrhovými hodnotami tuhostí (viz [1] kapitola NCI k 9.2.5.3).

Pro kcrit = 0,195, H = 5 m a qp = 0,65 kN/m² jako tlak rychlosti poryvu vycházejí následující zatížení (viz [3] kapitola 9.2.5.3):

Deformace ztužujícího systému je znázorněna na obrázku 8. Přitom byla zatížení ještě jednou zpoloviny, protože jsou přítomna dvě ztužidla.

Přípustná deformace činí:

To potvrzuje předpoklad velmi tuhého ztužidla a je v souladu s téměř totožnými kritickými ohybovými momenty systému s tuhou mezilehlou podporou a systému s pružným ložením prutu.

Shrnutí

System Mcrit,analyticky Mcrit,vlastní frekvence
bez mezilehlých podpor 134,52 kNm 136,39 kNm
s tuhými mezilehlými podporami 1.063,51 kNm 1.158,92 kNm
s pružným ložením prutu 1.282,70 kNm 1413,71 kNm

Bylo ukázáno, jaké možnosti mají v dřevěných konstrukcích posouzení klopení ohybových nosníků. U běžně používaných metod je třeba dbát na to, aby ztužující systémy byly dostatečně tuhé a bylo možné předpokládat tuhé podpory. Byly odpovídajícím způsobem uvedeny varianty pro případ, že tento předpoklad neplatí. Obecně je však třeba ohybové nosníky i ztužující systémy podle příslušné normy ještě posoudit na únosnost a použitelnost. To však není předmětem tohoto článku.


Autor

Gerhard působí v Product Engineering v oblasti dřevěných konstrukcí a navíc podporuje Customer Support. Své zkušenosti z vývoje využívá pro praktická a realizovatelná řešení.

Odkazy
Reference
Stahování


;