0x
006245
29.9.2026

Průřezové charakteristiky

Průřezová plocha

Rozlišuje se mezi geometrickou a ideovou průřezovou plochou. Geometrická průřezová plocha popisuje čistý obsah plochy průřezu nezávisle na vlastnostech materiálu. Ideová průřezová plocha naopak zohledňuje odlišné tuhosti materiálu, například u spřažených průřezů.

Poloha elastického těžiště

Souřadnice ey a ez popisují polohu elastického těžiště vzhledem k počátku globálního souřadnicového systému ve směru Y resp. Z.

Momenty setrvačnosti plochy

Momenty setrvačnosti plochy Iy a Iz se vztahují k lokálnímu souřadnicovému systému y, z. Počátek lokálního souřadnicového systému leží v elastickém těžišti. Jeho osy probíhají rovnoběžně s globálními osami Y a Z.

Momenty setrvačnosti plochy Iu a Iv se vztahují k hlavním osám u a v.

U průřezů složených z několika nespojených dílčích průřezů se momenty setrvačnosti plochy sčítají bez zohlednění Steinerova členu.

Deviační moment

Deviační moment Iyz se vztahuje k lokálnímu souřadnicovému systému y, z. Počátek lokálního souřadnicového systému leží v elastickém těžišti. Jeho osy probíhají rovnoběžně s globálními osami Y a Z.

Polární momenty setrvačnosti plochy

Polární moment setrvačnosti plochy Ip se vztahuje k těžišti.

Polární moment setrvačnosti plochy Ip,SC se vztahuje ke středu smyku.

Sklon hlavních os

Úhel α popisuje sklon hlavních os u, v vzhledem k lokálnímu souřadnicovému systému y, z.

Poloměry setrvačnosti

Poloměr setrvačnosti je geometrická veličina průřezu, která popisuje rozložení průřezové plochy vzhledem k referenční ose resp. referenčnímu bodu. Vypočítá se jako druhá odmocnina z poměru odpovídajícího momentu setrvačnosti plochy a průřezové plochy.

Elastický průřezový modul

Elastické průřezové moduly Wy,min, Wy,max, Wz,min, Wz,max, Wy a Wz se vztahují k lokálnímu souřadnicovému systému y, z. Počátek lokálního souřadnicového systému leží v elastickém těžišti. Jeho osy probíhají rovnoběžně s globálními osami Y a Z.

Elastické průřezové moduly Wu,min, Wu,max, Wv,min, Wv,max, Wu a Wv se vztahují k hlavním osám u a v.

Smykové plochy

Smykové plochy se určují z řešení metody konečných prvků problému torze sv. Vojtěcha (Saint-Venant). Ze tří vypočtených jednotkových stavů deplanční funkce se sestaví lokální matice tuhosti smyku a torze D. Tato matice propojuje zkroucení průřezu a střední smyková ochabnutí s primárním krouticím momentem a smykovými silami:

Smykové plochy v lokálním souřadnicovém systému y, z

Z diagonálních prvků D22 a D33 matice tuhosti D vyplývají smykové plochy v lokálním souřadnicovém systému:

Smykové plochy v systému hlavních os u, v

V hlavních osách u, v se příčný smykový podíl matice tuhosti transformuje pomocí následujícího vztahu:

Rotační matice S je přitom definována pomocí sklonu hlavních os α:

Z diagonálních prvků As,11 a As,22 transformované matice As se nakonec vypočtou smykové plochy v systému hlavních os:

Poloha středu smyku

Střed smyku je bod v rovině průřezu, kterým musí procházet účinnice smykové síly, aby prut doznal čistého ohybu bez dodatečného natočení (torze). Naopak čistý krouticí moment ve středu smyku způsobuje čisté zkroucení průřezu, aniž by vyvolal ohyb smykovou silou. Vzhledem ke středu smyku je moment vyplývající ze smykových napětí způsobených smykovou silou roven nule. Je-li matice tuhosti smyku a torze D odvozená v předchozí kapitole vztázána ke středu smyku, odpadají v důsledku tohoto mechanického rozpojení odpovídající členy vazby mezi smykovou silou a torzí:

D12=D21=0 a D13=D31=0

Souřadnice středu smyku v lokálním souřadnicovém systému y, z

Souřadnice středu smyku ySC a zSC se určují tak, aby byla tato podmínka splněna. Vypočtené souřadnice se přitom vztahují k elastickému těžišti průřezu.

Souřadnice středu smyku v systému hlavních os u, v

Transformace určených souřadnic z lokálního systému y, z do systému hlavních os probíhá geometricky pomocí sklonu hlavních os α za použití následujících transformačních rovnic:

Vypočtené souřadnice se přitom vztahují k elastickému těžišti průřezu.

Moment tuhosti v prostém kroucení

Moment tuhosti v prostém kroucení It popisuje geometrický odpor průřezu proti čistému zkroucení (torzi). Moment tuhosti v prostém kroucení se určuje z řešení metody konečných prvků problému torze sv. Vojtěcha (Saint-Venant). Výpočet momentu tuhosti v prostém kroucení probíhá se zohledněním deplanace průřezu (vydutí) pomocí následující integrální relace:

Průřezový modul v kroucení

Průřezový modul v kroucení se vypočítá z podílu primárního jednotkového krouticího momentu Mxp=1 a maximálního výsledného smykového napětí v kroucení způsobeného volnou torzí:

Pro výpočet se používá maximum nevyhlazených hodnot napětí v uzlech konečných prvků. Naproti tomu se napětí v grafickém uživatelském rozhraní standardně zobrazují vyhlazená, přičemž hodnoty napětí sousedních prvků se v společných uzlech průměrují. Tím mohou být lokální napěťové špičky redukovány.

Maximální napětí z grafického zobrazení výsledků může proto odchylovat od napětí rozhodného pro výpočet Wt. Zpětný výpočet na základě zobrazeného maxima napětí tedy nemusí nutně vést na vypsanou hodnotu Wt.

Odpor proti vydutí vztžený ke středu smyku

Odpor proti vydutí popisuje geometrický odpor průřezu proti bráněné deformaci průřezu mimo rovinu. Průřezová charakteristika se vypočítá pomocí následujícího integrálu umocněné, materiálově vážené deplanční funkce ω vztžené ke středu smyku:

Poloměr setrvačnosti vydutí vztžený ke středu smyku

Poloměr setrvačnosti vydutí se vypočítá z odporu proti vydutí a polárního momentu setrvačnosti plochy. Je vztžen ke středu smyku.

Výsečový modul průřezu vztžený ke středu smyku

Výsečový modul průřezu se vypočítá jako podíl odporu proti vydutí vztženého ke středu smyku a maximální hodnoty příslušné ordináty deplanace.

Parametr asymetrie průřezu

Parametr asymetrie průřezu zohledňuje vliv jednosymetrické resp. nesymetrické geometrie průřezu na elastický kritický moment pro klopení a tím na chování při klopení.

Parametr asymetrie průřezu vztžený k elastickému těžišti

Parametr asymetrie průřezu vztžený ke středu smyku

Pomocná hodnota pro natočení vydutím vztžená ke středu smyku

Pomocná hodnota pro natočení vydutím je pomocná veličina k popisu rozložení vydutí průřezu vztženého ke středu smyku.

Plastické průřezové moduly

Při určování plastických průřezových modulů se sčítají na plastickou neutrální osu vztžené veličiny statických momentů tahové a tlakové oblasti.

Koeficient tvaru průřezu

Koeficient tvaru průřezu popisuje plastickou rezervu průřezu vůči elastickým mezním únosnostem.

Poloha plastické neutrální osy

Poloha plastické neutrální osy je určena axiální rovnováhou sil. V teoreticky zcela plastickém stavu musí být výsledné tahové a tlakové síly absolutně stejně velké. Vyplývají z integrace příslušných mezí kluzu přes odpovídající průřezové plochy.

Poloha plastické neutrální osy v lokálním souřadnicovém systému y, z

Souřadnice ypl a zpl popisují polohu plastických neutrálních os vzhledem k elastickému těžišti průřezu v lokálním souřadnicovém systému y, z. Svislá plastická neutrální osa probíhá rovnoběžně s lokální osou z souřadnicí ypl. Vodorovná plastická neutrální osa probíhá rovnoběžně s lokální osou y souřadnicí zpl.

Poloha plastické neutrální osy v systému hlavních os u, v

Souřadnice upl a vpl popisují polohu plastických neutrálních os vzhledem k elastickému těžišti průřezu v systému hlavních os u, v. Plastická neutrální osa rovnoběžná s hlavní osou v probíhá souřadnicí upl. Plastická neutrální osa rovnoběžná s hlavní osou u probíhá souřadnicí vpl.

Hmotnost

Hmotnost popisuje hmotnost průřezu na jednotku délky. Výpočet probíhá integrací specifické hustoty materiálu přes celou průřezovou plochu:

Poloha středu hmoty

Poloha středu hmoty je vztžena k elastickému těžišti. Výpočet probíhá poměrem hustotou váženého statického momentu k hmotností vážené celkové ploše průřezu:

Povrch na jednotku délky

Povrch na jednotku délky popisuje vnější obvod průřezu, který je vystaven přímému tepelnému zatížení zvenčí.

Těleso

Těleso popisuje objem průřezu vztžený na jednotku délky. Jelikož jde o charakteristiku na jednotku délky, odpovídá těleso přesně obsahu plochy geometrické průřezové plochy Ageom.

Profilový faktor

Profilový faktor popisuje poměr povrchu prvku vystaveného ohni k objemu prvku na jednotku délky. Výpočet probíhá podílem povrchu na jednotku délky a tělesa: Am / V.

Nadřazená kapitola