Okrajové podmínky

Pro posouzení stability podle obecné metody z normy EN 1993-1-1 (popsané v odstavci 6.3.4 normy) musí být definovány okrajové podmínky, abychom mohli stanovit kritické zatížení pro porušení stability. Tento typ posouzení oceli je proto k dispozici pouze tehdy, pokud je v základních údajích zvolena norma pro posouzení EN 1993 (viz také Normy I).

Po přiřazení okrajové podmínky posuzovanému objektu se nastavení pro tento objekt zohlední v posouzení stability. Pokud se současně přiřadí vzpěrná délka (nutné zadání pro posouzení metodou náhradního prutu), zobrazí se upozornění, protože pro posouzení stability musí být k dispozici jasné zadání (viz také tabulka výsledků Chyby & Upozornění). Upozornění se zobrazí také tehdy, když při aktivovaném posouzení stability nejsou přiřazené ani vzpěrné délky, ani okrajové podmínky.

Podle zadání normy se obecnou metodou posuzuje stabilita konstrukcí pouze pro případy porušení z hlavní nosné roviny (klopení, vzpěr ve směru vedlejší osy). V případě potřeby musí být vzpěr v hlavní nosné rovině zohledněný již ve stanovení vnitřních sil (imperfekce a teorie II. řádu). Postup při zohlednění případného stabilitního selhání i v hlavní nosné rovině je popsán v následujícím odborném článku na našich webových stránkách: Obecná metoda pro posouzení stability podle EN 1993-1-1 a vzpěr v hlavní nosné rovině.

Základní údaje

V záložce 'Základní údaje' se zobrazí typ zadání a souřadný systém pro zadání uzlových podpor. Uzlové podpory, které se mají zohlednit, se definují v záložce Uzlové podpory.

Dialog "Upravit okrajové podmínky", záložka "Hlavní"

Program stanoví součinitel kritického zatížení α_crit,op na interním náhradním modelu se čtyřmi stupni volnosti (φ_x, φ_z, u_y, ω), definovanými uzlovými podporami a klouby na koncích prutů.

Uzlové podpory

Zadáním uzlových podpor definujete okrajové podmínky pro vnitřní řešič vlastních čísel.

Pro zadání podpor můžete vybrat typické varianty ze seznamu v levém sloupci, nebo můžete aktivovat (pevné podpeření) resp. deaktivovat (žádné podepření) tlačítka v buňkách.

Dialog "Upravit okrajové podmínky", záložka "Uzlové podpory"

Kromě pevné nebo volné podpory jsou v každém směru k dispozici také parametry pružiny, k tomu slouží místní nabídka buňky. Tuhost pružiny můžete zadat v sekci additional-data-supports Další parametry.

Výběr podporové pružiny

Podporové podmínky lze definovat na začátku, na konci a v mezilehlých uzlech. Jako mezilehlé uzly budou zohledněny standardní uzly mezi pruty sady prutů a 'Uzly na prutech' (viz kapitolu Uzly v manuálu pro program RFEM.

Mezilehlé uzly nejsou definovány čísly uzlů, ale pořadím na prutu: .1 označuje první mezilehlý uzel od počátku prutu, .2 druhý atd. Pokud má prut, kterému je přiřazena tato okrajová podmínka, více nebo méně mezilehlých uzlů, zohlední se tento počátek od začátku prutu a nadbytečná zadání resp. uzly jsou ignorovány.

Tlačítko vloží nový mezilehlý uzel nad vybraný řádek. Pro smazání mezilehlého uzlu je třeba vybrat řádek a poté kliknout na tlačítko . Místní nabídka v tabulce také nabízí možnosti pro úpravu řádků.

Levým tlačítkem vybereme v modelu prut nebo sadu prutů a počet vnitřních uzlů na této sadě prutů se automaticky převezme do tabulky. Pokud je prutu nebo sadě prutů okrajová podmínka již přiřazena, je možné uzel vybrat pomocí pravého tlačítka . V tabulce uzlových podpor se automaticky vybere řádek příslušné mezilehlé podpory (pokud je k dispozici).

Další paramerty

Tato sekce se zobrazí, pokud jsme v horní tabulce vybrali řádek s aktivovanou podporou. Zde je možné podrobně definovat další parametry.

Zadejte charakteristické hodnoty pro Pružiny, které jsou k dispozici pro postranní podepření nebo natočení okolo podepřených os. Tuhost lze definovat také u deplanačních pružin.

Excentricitu lze definovat ve směru os x a z. Pro excentricitu ve směru osy z je možné vybrat podporu na horní nebo dolní pásnici a také ruční zadání.

Úhel natočení β umožňuje natočit podporu v rovině x-z sady prutů.

Klouby na koncích prutu

V záložce Klouby na konci prutu lze definovat uvolnění posunu y, pootočení okolo osy x a osy z a také deplanaci mezi pruty. Na každém začátku a konci segmentu je možné pomocí zaškrtávacích políček v tabulce vybrat příslušné uvolnění. Směry se vztahují k souřadnému systému segmentu. Při zadávání pružiny je obdobně jako u uzlových podpor k dispozici také vstupní dialog pro Další parametry.

Dialog "Upravit okrajové podmínky", záložka "Klouby na koncích prutu"