Záložka Pruty | stabilita je dostupná, pokud je na záložce Pruty – základní údaje zaškrtnuto políčko „Provést posouzení stability“. Zde můžete provést další nastavení pro posouzení stability.
„Parametry posouzení“ jsou rozděleny do několika kategorií, které se liší v závislosti na návrhové normě.
EN 1993
Metoda výpočtu
Pro posouzení podle „metody náhradního prutu“ dle čl. 6.3.1 až 6.3.3 je nutné definovat vzpěrné délky. „Typ konstrukce podle Tabulky B.3“ je relevantní pro konstrukční prvky s klopením ve formě nestability v příčném směru. Pomocí těchto dvou zaškrtávacích políček můžete určit, zda se budou používat součinitele ekvivalentního konstantního momentu s Cmy equals; 0,9 a Cmz equals; 0,9.
Naopak „obecná metoda“ podle oddílu 6.3.4 vyžaduje definici okrajových podmínek. Tato metoda posouzení je v některých národních přílohách spojena s určitými omezeními použití. Zaškrtávací políčko „Aktivovat také pro jiné než I-profily“ můžete například použít k zrušení omezení podle německé přílohy. Také pomocí možností pro „Dodatečné metody“ máte možnost částečně zrušit omezení použití obecné metody. Můžete tak provést interpolaci redukčního součinitele χop podle rovnice (6.66) nebo použít evropskou křivku pro klopení podle Naumese [1]. S volbou „Rozšířená metoda“ je možné použít obecný postup podle čl. 6.3.4 pro dodatečné příčné ohyby a kroucení (viz [2). Tím lze provést výpočet nesymetrických průřezů, jakož i výztužných prutů a sad prutů s dvouosým ohybem.
Zohlednění účinků druhého řádu
Účinky druhého řádu podle 5.2.2(4) lze zohlednit ručně tak, že se zvýší ohybový moment kolem hlavní osy y nebo vedlejší osy z. Tak lze například u rámu,
jehož rozhodujícím tvarem vybočení je nestabilita v příčném směru, určit vnitřní síly podle teorie prvního řádu a zvětšit je pomocí vhodných součinitelů. Zaškrtněte za tímto účelem zaškrtávací políčko a zadejte součinitel zvětšení α. Zvýšení ohybového momentu nemá žádný vliv na posouzení rovinného vzpěru podle čl. 6.3.1. Toto posouzení se provádí pomocí normálových sil.
Místo působení kladných příčných zatížení
Pokud působí příčné síly (ve směru vedlejší osy), je důležité určit, kde tyto síly na profil působí. Mohou mít rozhodující vliv na pružný kritický moment Mcr: Síla působící na horní pás ohybového nosníku ve směru středu smyku má destabilizující účinek. Pokud zatížení působí na dolní pás, má stabilizační účinek. Pomocí výběrových polí určete „Svislou polohu“.
Parametry pro klopení
Redukční součinitel χLT pro výpočet vzpěrných křivek pro klopení lze obecně určit podle rovnice (6.56) nebo konkrétně pro válcované a srovnatelné svařované profily podle rovnice (6.57). Při předvolbě „Je-li to možné, podle Rovn. 6.57, jinak podle Rovn. 6.56“ program automaticky použije výhodnější rovnici. Můžete také nechat vypočítat χLT „Vždy podle Rovn. 6.56 Obecný případ (konzervativní)“.
Zaškrtávací políčko „Použít faktor f pro úpravu χLT
- podle 6.3.2.3(2)“ určuje, zda se použije faktor pro zohlednění rozdělení momentů u mezilehlých podpor proti příčnému posunutí stanovený v národní příloze. Tento faktor vede ke zvýšení χLT.
6.3.3(4) Parametry kyy, kyz, kzy, kzz
Norma nabízí dvě metody pro stanovení interakčních součinitelů podle čl. 6.3.3(4). Týkají se rovnoměrných prutů, které jsou namáhány ohybem a tlakem. Interakční součinitele závisí na zvolené metodě a jsou upraveny v Příloze A (Metoda 1) nebo v Příloze B (Metoda 2).
Klopení dutých průřezů
U dutých průřezů nejsou posouzení na klopení v normě výslovně upravena: riziko tohoto způsobu ztráty stability je totiž velmi malé. Pomocí zaškrtávacího políčka můžete určit, zda se má provést posouzení i pro dvouosé symetrické duté průřezy, s výjimkou kruhových dutých profilů.
Posouzení stability profilů tvarovaných za studena
Posouzení stability průřezů tvarovaných za studena se provádí podle normy EN 1993-1-3, čl. 6.2. Pro kombinaci ohybu a normálové síly se – pokud je to možné – použije rovnice (6.36). V opačném případě se provádí posouzení podle normy EN 1993-1-1, čl. 6.3.3 nebo 6.3.4.
AISC 360
Místo působení kladných příčných zatížení
Pokud působí příčné síly (ve směru vedlejší osy), je důležité určit, kde tyto síly na profil působí. Mohou totiž mít rozhodující vliv na pružný kritický moment: Síla působící na horní pás ohybového nosníku ve směru středu smyku má destabilizační účinek. Pokud zatížení působí na dolní pás, má stabilizační účinek. Pomocí výběrových polí určete „Svislou polohu“.