Podrobná nastavení pro posouzení požární odolnosti objektu se spravují v konfiguraci Konfigurace požární odolnosti.
V současnosti jsou k dispozici následující zjednodušené metody posouzení podle DIN EN 1992-1-2:
- Sloupce podle článku 5.3.2: Metoda A s tabulkovou metodou podle Tabulky 5.2a a posouzení pomocí rovnice expozice požáru 5.7
- Nosníky podle článku 5.6: Tabulková metoda pro staticky podmíněné a neurčité nosníky podle tabulky 5.5 a tabulky 5.6
Pro aktivaci konfigurací požární odolnosti a obecného posouzení požární odolnosti je třeba vybrat příslušné možnosti v Globálním nastavení addonu pro posouzení.
Vystavení požáru a směr plamene
Zde je možné zadat posuzované zatížení požárem. Časové vstupy od R30 do R240 jsou standardně nastaveny a lze je vybrat v rozbalovací nabídce, ale také zadat čas ručně.
Posuzovaný směr lomu se vztahuje k lokálním souřadnicím os průřezu.
Typ návrhové situace
Existují dva alternativní způsoby, jak vybrat zatížení pro posouzení požární odolnosti.
Pro "MSÚ | mimořádná | Požár podle až 2.4.2(1)“ se zatížení vybere přímo z typu návrhové situace na straně zatížení. Pro typ návrhové situace na straně posouzení je třeba vybrat "MSÚ (STR/GEO) - mimořádná - požár", jinak se neprovede žádný výpočet. Na straně zatížení doporučujeme typ návrhové situace, který zohledňuje náhodné kombinace zatížení pro požár.
Pro "MSÚ | Stálé a přechodné pro normální teplotu podle 2.4.2 (2)“ se zatížení z typu návrhové situace na straně zatížení redukují součinitelem ηfi. Pro typ návrhové situace na straně návrhu je třeba vybrat "MSÚ (STR/GEO) - stálé a dočasné", jinak se neprovede žádný výpočet. Zde se doporučuje návrhová situace posouzení za studena na straně zatížení.
Posouzení sloupů
Pro rozpoznání sloupu je třeba při úpravě prutu přiřadit vzpěrnou délku. Zde se rozlišuje vzpěrná délka pro posouzení za normální teploty a samostatná vzpěrná délka pro posouzení požární odolnosti. Od vystavení účinkům požáru 30 min nebo větším lze podle článku 5.3.2 (2) uvažovat vzpěrnou délku mezi 0,5 * l a 0,7 * l.
Podle tabulky 5.2a
Metoda zjednodušených tabulek podle tabulky 5.2a platí pouze tehdy, jsou-li splněny následující okrajové podmínky:
- Vzpěrná délka pro posouzení požární odolnosti musí být menší nebo rovna 3,0 m.
- Je třeba dodržet excentricitu zatížení podle lineární statické analýzy e = M0Ed,fi/Ned,fi ≤ emax.
- Podélná výztuž sloupu v průřezu musí být menší než 4 % plochy betonového průřezu.
Podle rovnice pro stupeň expozice požáru 5.7
Rovnice pro vystavení účinkům požáru platí pouze tehdy, jsou-li splněny následující okrajové podmínky:
- Ve sloupu je třeba umístit alespoň 4 výztužné pruty (rohové pruty).
- Osová vzdálenost podélné výztuže musí být alespoň 25 mm
- Délka vzpěru při požáru nesmí překročit 6,0 m.
- Je možné použít pouze obdélníkové průřezy s mezní hodnotou b' ≥ 20 cm, kde b' = 2 * Ac/(b+h) s mezní hodnotou h = 1,5 * b, a také kruhový průřez průřezy o průměru alespoň 20 cm.
Posouzení nosníků podle tabulek 5.5 a 5.6
Následující průřezy nosníků podle 5.4 jsou aktuálně k dispozici pro výpočet.
- a) Konstantní šířka = masivní obdélník (R_M1) a masivní čtverec (SQ_M1)
- c) I-profil = masivní T-průřez (T_M1) a masivní I-profil symetrickým dvojitým průřezem (ID_M1)
Všechny pruty se bez dalšího nastavení posoudí automaticky podle tabulky 5.5 pro staticky podmíněné nosníky.
Pokud má program rozpoznat a posoudit spojitý nosník podle tabulky 5.6, je třeba dbát na následující:
- Aby bylo možné spojitý nosník rozpoznat jako nosník, je třeba ve vlastnosti posouzení "Návrhové podpory a průhyb" definovat mezilehlé podpory.
- Ve volbě "Návrhová podpora a průhyb" lze definovat redistribuci momentů pro vnitřní podpory; tato hodnota nesmí být větší než 15 %; jinak se nosník posuzuje jako staticky podmíněný.
- Pro vystavení požáru podle R90 až R240 platí požadované posouzení přírůstků nebo výztuže podle rovnice 5.11. Pokud není nutná výztuž v této rovnici k dispozici, posoudí se prut jako staticky daný.
Střední osová vzdálenost podle podle rovnice 5.5
Pokud je tato možnost deaktivována, vybere se jako vzdálenost středů vzdálenost od okraje průřezu ke středu nejbližší podélné výztužné oceli. Toto je výchozí nastavení pro jednovrstvou výztuž.
Pokud je tato možnost aktivována pro vícevrstvou výztuž, vypočítá se průměrná osová vzdálenost. Použitá osová vzdálenost se tak zvyšuje a má příznivý vliv na požadavky na průřezy v tabulce.
