V tomto dialogu se spravují konfigurace zemětřesení – podrobné nastavení pro návrh komponent proti zemětřesení.
Pro navrhování konstrukcí proti zemětřesení podle Eurokódu platí pravidla EN 1998-1 [1]. Pro navrhování železobetonových konstrukcí platí pravidla EC 8 navíc k pravidlům EN 1992-1-1:2004.
Následující obrázek ukazuje dialog pro úpravu konfigurací zemětřesení pro EN 1998-1 [1]. V zjednodušeném pohledu nastavení je zjevná struktura konfigurací zemětřesení.
Níže jsou ukázány a popsány jednotlivé sekce konfigurací.
Duktilitní třída
V této části dialogu můžete provést klasifikaci duktilit pro přiřazené objekty.
Čím vyšší je duktilitní třída, tím nižší je náhrada zemětřesného zatížení. Se zvyšující se duktilitní třídou však rostou i nároky na konstrukční provedení pro zajištění duktility. Následující konfigurace jsou pro duktilitní třídu „vysokou“, jelikož ta má nejširší rozsah. Pro duktilitní třídy „střední“ a „nízké“ některá kontrolní pole odpadají.
Typ konstrukce
Tato sekce umožňuje přiřazení typu konstrukce pro přidělenou stavbu, v závislosti na jejím chování pod vlivem horizontálního zemětřesného účinku.
Různé typy konstrukcí ve směrech X a Y
Tuto možnost můžete použít k určení, zda mají být struktuře pro směr X a Y přiřazeny různé typy konstrukcí. Aktivování této možnosti dále způsobí, že je nabídnuto zadání úhlu α. Tímto úhlem můžete v případě potřeby upravit úhel mezi hlavními horizontálními nosnými směry struktury a horizontálními osami globálního souřadného systému.
Vlastnosti seismických prvků
V této části určujete, zda jsou prvky z hlediska svého podílu na přenášení seismických zatížení klasifikovány jako primární nebo sekundární. Dále může být seismický typ prvku přiřazen jednotlivým prutům.
Dílčí součinitele bezpečnosti pro materiály
Pokud jde o dílčí součinitele bezpečnosti, můžete zvolit, podle jaké návrhové situace mezního stavu únosnosti mají být použity. Volit můžete mezi stálou a dočasnou návrhovou situací a mimořádnou návrhovou situací.
Koeficienty chování
V této oblasti lze aktivovat důkaz mezní hodnoty pro koeficient chování. V případě aktivovaného důkazu lze použitý faktický koeficient chování přečíst z definovaného spektra odezvy, na jehož základě jsou dynamická zatížení. Alternativně lze faktický koeficient chování definovat manuálně.
Dále je možné rozhodnout, zda má být základní hodnota koeficientu chování podle normy stanovena v programu nebo definována manuálně.
Pravidlo návrhu kapacity
Tato nastavení umožňují aktivaci nebo deaktivaci důkazů pro návrh kapacity. Kromě toho mohou být v případě potřeby manuálně definovány faktory nadpevnosti.
Detailování a místní duktilita v kritických oblastech
V této části konfigurace lze řídit veškeré důkazy konstrukčních pravidel. Jsou aktivovatelné důkazy dostatečné kroutivé duktility – viz (1) na následujícím obrázku – i konstrukčního provedení – viz (2).
Kroutivá duktilita
Pro důkaz dostatečné kroutivé duktility existuje nepřímý důkaz prostřednictvím pravidel detailování. Dále je možné zvolit, zda má být mezní hodnota kroutivé duktility definována uživatelsky nebo podle normy.
Volitelně lze pro stanovení mezní hodnoty kroutivé duktility podle normy načíst periody Tc a T1 z definovaného spektra odezvy, na jehož základě jsou dynamická zatížení. Alternativně mohou být hodnoty period definovány manuálně.
Strukturální provedení
V rámci těchto možností lze aktivovat konstrukční důkazy pro zajištění místní duktility.
Požadavky na materiály a geometrické podmínky
V této části lze řídit důkazy požadavků na materiály a geometrické podmínky. Geometrické podmínky se požadují podle EN 1998-1 pro duktilitní třídy „střední“ a „vysoká“. Požadavky na vlastnosti materiálu je třeba zkontrolovat pro všechny duktilitní třídy.
Požadovaná výztuž
Pomocí tohoto kontrolního pole lze řídit, zda mají být provedené důkazy zemětřesné návrhové situace zohledněny pro návrh výztuže.
V současné době se kapacitní důkazy do stanovení požadované výztuže ještě nezohledňují.