Pruty | Stabilita

Záložka Pruty | Stabilita je k dispozici, pokud je v záložce Pruty | Základní údaje zaškrtnuto pole 'Provést posouzení stability'. Zde můžete provést další nastavení pro posouzení stability.

'Parametry posouzení' jsou rozděleny do několika kategorií, které se liší v závislosti na návrhové normě.

EN 1993

Záložka 'Pruty | Stabilita' pro posouzení oceli podle EN 1993

Metoda výpočtu

Pro posouzení pomocí metody náhradního prutu podle článků 6.3.1 až 6.3.3 je nutné definovat vzpěrné délky. 'Typ konstrukce podle tabulky B.3' je relevantní pro prvky s vybočením ve formě bočního vybočení. Pomocí obou zaškrtávacích polí můžete řídit, zda se použijí ekvivalentní součinitele momentu C_my = 0,9 a C_mz = 0,9.

Posouzení stability za požáru musí být provedeno pomocí metody náhradního prutu, protože obecný postup není v normě pro okrajové podmínky upraven. Zaškrtávací pole 'Pro posouzení požární odolnosti vždy použít metodu náhradního prutu' umožňuje použít obecný postup pro posouzení za normální teploty a metodu náhradního prutu pro posouzení za zvýšené teploty. V tomto zvláštním případě je nutné pro prut definovat jak okrajové podmínky, tak vzpěrné délky (což by jinak vedlo k chybovému hlášení).

Na rozdíl od metody náhradního prutu vyžaduje obecný postup podle článku 6.3.4 definici okrajových podmínek. Tato metoda posouzení je v některých národních přílohách spojena s určitými omezeními použití. Pomocí zaškrtávacího pole 'Povolit také pro jiné než I-profily' můžete například zrušit omezení podle německé přílohy.

Také pomocí možností pro 'Rozšířené metody' máte možnost částečně zrušit omezení použití pro aplikaci obecného postupu. Můžete tak nechat provést interpolaci redukčního součinitele χ_op podle rovnice (6.66) nebo použít evropskou křivku klopení podle Naumese [1]. Pomocí možnosti 'Rozšířená metoda' je možné použít obecný postup podle článku 6.3.4 pro přídavný příčný ohyb a kroucení (viz [2]). Tím lze posoudit nesymetrické průřezy, pruty s náběhy a sady prutů s dvouosým ohybem.

Zohlednění účinků teorie druhého řádu

Účinky teorie druhého řádu podle 5.2.2(4) lze zohlednit ručně zvýšením ohybového momentu kolem silné osy y nebo slabé osy z. Například u rámu, jehož rozhodující tvar vybočení představuje boční vybočení, lze vnitřní síly stanovit podle teorie prvního řádu a zvětšit je vhodnými součiniteli. Za tímto účelem zaškrtněte pole a zadejte součinitel zvýšení α. Zvýšení ohybového momentu nemá žádný vliv na posouzení vzpěru ohybem podle článku 6.3.1. Toto posouzení se provádí s osovými silami.

Bod působení kladného příčného zatížení

Pokud existují příčná zatížení (ve směru slabé osy), je důležité definovat, kde tyto síly na profilu působí. Mohou výrazně ovlivnit ideální pružný kritický moment M_cr: Zatížení, které působí na horní pásnici nosníku v ohybu směrem ke středu smyku, má destabilizující účinek. Pokud zatížení působí na dolní pásnici tahem, působí stabilizujícím způsobem. Pomocí výběrových polí určete 'Svislou polohu'.

Parametry pro klopení

Redukční součinitel χ_LT pro stanovení křivek klopení lze obecně určit podle rovnice (6.56) nebo speciálně pro válcované a srovnatelné svařované profily podle rovnice (6.57). Při výchozím nastavení 'Pokud možno podle rovnice 6.57, jinak podle rovnice 6.56' program automaticky používá výhodnější rovnici. Alternativně můžete nechat χ_LT určit 'Vždy podle rovnice 6.56 Obecný případ (konzervativní)'.

Zaškrtávací pole 'Použít součinitel f pro modifikaci χ_LT podle 6.3.2.3(2)' řídí, zda se použije součinitel stanovený v národní příloze pro zohlednění rozdělení momentu mezi bočními podporami. Tento součinitel vede ke zvýšení χ_LT.

Parametry k_yy, k_yz, k_zy, k_zz podle 6.3.3(4)

Norma nabízí dvě metody pro stanovení součinitelů interakce pro 6.3.3(4). Týkají se rovnoměrných prutů namáhaných ohybem a tlakem. Součinitele interakce závisí na zvolené metodě a jsou upraveny v příloze A (metoda 1) nebo příloze B (metoda 2).

Klopení dutých profilů

Pro duté profily není posouzení proti klopení v normě explicitně upraveno: Existuje pouze malé nebezpečí tohoto typu ztráty stability. Pomocí zaškrtávacího pole můžete řídit, zda se má posouzení provést také pro dvojose symetrické duté profily s výjimkou kruhových dutých profilů.

Posouzení stability za studena tvarovaných profilů

Posouzení stability za studena tvarovaných průřezů se provádí podle EN 1993-1-3, článku 6.2. Pro kombinaci ohybu a osové síly se – pokud je to možné – použije rovnice (6.36). Jinak se posouzení provádí podle EN 1993-1-1, článku 6.3.3 nebo 6.3.4.

AISC 360

Záložka 'Pruty | Stabilita' pro posouzení oceli podle AISC 360

Bod působení kladného příčného zatížení

Pokud existují příčná zatížení (ve směru slabé osy), je důležité definovat, kde tyto síly na profilu působí. Mohou výrazně ovlivnit ideální pružný kritický moment: Zatížení, které působí na horní pásnici nosníku v ohybu směrem ke středu smyku, má destabilizující účinek. Pokud zatížení působí na dolní pásnici tahem, působí stabilizujícím způsobem. Pomocí výběrových polí určete 'Svislou polohu'.