209x
006062
22.9.2025

Spojovací uzel nosník-sloup

EN 1998

U běžného návrhu pro statická zatížení není zpravidla dimenzování spojů u železobetonových rámů kritické a proto není obecně vyžadováno. Působením seismických účinků však vznikají velmi vysoká napětí v omezeném objemu uzlu, takže spojení trámů a sloupů má pro seismickou bezpečnost železobetonových rámů velký význam.

Mechanismus porušení

Na obrázku a) níže je zobrazen výpočet sil působících na vnitřní uzly spojení trámů a sloupů při seismickém zatížení.

Obrázky b) a c) ukazují mechanismus přenosu smyku v oblasti uzlu. Tento mechanismus lze rozdělit do dvou komponent. U prvního mechanismu b), mechanismu tlakového prutu, se smyková síla v uzlu soustředí do komprimovaného diagonálního betonového tlakového prutu. Příčná výztuž zajišťuje obepnutí betonu, což umožňuje větší deformovatelnost prutu, ale jen do dosažení meze kluzu oceli. U druhého mechanismu c), systému příhradoviny, je část smykové síly, která je způsobena sevřením výztuže podél podélné výztuže v oblasti uzlu, v rovnováze s příhradovým mechanismem tvořeným betonovými tlakovými pruty a vertikální a horizontální třmínkovou výztuží v oblasti uzlu. Smyková únosnost je dána součtem smykových složek podle těchto dvou mechanismů.

Vnitřní a vnější uzly spojení trámů a sloupů

Protože je seismické chování spojení trámů a sloupů výrazně ovlivněno jejich pozicí v prostorovém (trojrozměrném) železobetonovém rámci, je nutné rozlišovat mezi vnitřními a vnějšími uzly.

Následující obrázek ilustruje seismické typy uzlů.

Určení vodorovné příčné síly Vjdh na betonový jádro uzlu

Určení vyžadováno pro DCH

V rámci spojení trámů a sloupů dochází ke skoku v průběhu momentů sloupů. Betonové jádro spoje je tedy vystaveno velmi vysokým smykovým napětím, jak ukazuje následující obrázek.

Pro určení vodorovné příčné síly, která působí na jádro spojení mezi primárním trámem a sloupem, se musí použít nejméně příznivé podmínky při seismickém zatížení. To znamená například, že kapacity trámů spoje se kombinují s nejnižšími hodnotami smykových sil v ostatních rámových prvcích. Působící vodorovná příčná síla Vjdh může být tedy dle EC8, 5.5.2.3 (1) až (3) vypočtena s pomocí následujících vzorců.

  • Pro vnitřní uzly podle (5.22)
  • Pro vnější uzly podle (5.23)

Při určení vodorovné příčné síly Vjdh je nutné prověřit všechny rozhodující směry. Tedy pro příčnou sílu např. ve směru y sloupu se vypočítá kladná i záporná vodorovná příčná síla pomocí příslušných výztužných komponentů. Rovnováha sil kladného a záporného směru vodorovné příčné síly uzlu je ukázána na následujícím obrázku (přitom příčná síla sloupu není zobrazena).

Dimenzování

Podle EC 8 je vyžadováno prokázání spojení pro třídě duktility DCH. Pro tento účel je nezbytné provést prokázání průřezu pro přenos diagonálního tlaku a diagonálního tahu. Je nutné dodržovat konstrukční pravidla pro vysokou třídu duktility (DCH) i pro střední třídu duktility (DCM).

Prokázání diagonálního tlaku

Prokázání vyžadováno pro DCH

Je nutné zajistit, aby diagonální tlak vznikající v uzlu nepřekročil pevnost betonu v tlaku při stávajícím příčném tahu. Diagonální tlak je dán mechanismem diagonálního prutu v uzlu. Prokázání může být provedeno pomocí níže uvedených rovnic. (EN 1998-1, 2013, článek 5.5.3.3, (5.33))

Účinná šířka uzlu bj

Účinnou šířku uzlu bj lze vypočítat rovnicí popsanou níže. (EN 1998-1, 2013, článek 5.5.3.3, (5.34a) a (5.34b))

Přitom je nutné určit účinné šířky uzlu v obou směrech (y a z) sloupu s případnou kontrolou obou trámů (+y a -y a +z a -z) uzlu.

Prokázání diagonálního tahu

Prokázání vyžadováno pro DCH

Konstrukční pravidla

K dodržení pro DCM a DCH

Horizontální obepínací výztuž Horizontální obepínací výztuž v uzlech primárních seismicky zatížených trámů a sloupů nesmí být menší než třmínková výztuž v kritických oblastech sloupů, tj. třmínkování musí být vedeno uzlem.

Podélná výztuž Na každé straně musí být zajištěna alespoň jedna vertikální mezipříčka.


Reference
Nadřazená kapitola