915x
005923
21.1.2025

Zohlednění dotvarování

Zohlednění dotvarování

Dotvarování popisuje časově závislou deformaci betonu pod zatížením v průběhu určitého období. Hlavní faktory ovlivňující dotvarování jsou podobné jako u smršťování. Navíc má důležitý vliv na dotvarování tzv. „napětí vytvářející dotvarování“.

Pro dotvarování je třeba vzít v úvahu dobu trvání zatížení, čas aplikace zatížení a výšku namáhání. Dotvarování je zaznamenáváno pomocí čísla dotvarování φ(t,t0) v čase t.

Aktivace dotvarování se provádí v dialogu s materiálem v sekci Časově závislé vlastnosti betonu. Zde se určí věk betonu v zkoumaný čas a při začátku zatížení, relativní vlhkost vzduchu a typ cementu. Na základě těchto údajů program vypočítá číslo dotvarování φ.

Stanovení čísla dotvarování

Stanovení čísla dotvarování φ je stručně uvedeno podle EN 1992-1-1, oddíl 3.1.4. Podmínkou pro následující rovnice je, že napětí vytvářející dotvarování σc působící trvalého zatížení nepřekročí následující hodnotu.

σc ≤ 0.45 · fckj s fckj - válcová pevnost betonu v tlaku v čase aplikace napětí vytvářející dotvarování

Za předpokladu lineárního dotvarovacího chování (σc << 0.45 ⋅ fckj) může být dotvarování betonu zaznamenáno snížením modulu pružnosti betonu.

Podle EN 1992-1-1, oddíl 3.1.4, může být číslo dotvarování φ(t,t0) pro zkoumaný čas t vypočítáno následovně. Vliv typu cementu na číslo dotvarování betonu lze zohlednit změnou věku zatížení t0 pomocí následující rovnice.

Výpočetní zohlednění dotvarování

Jsou-li známy deformace v čase t = 0 a v pozdějším čase t, může být koeficient dotvarování φ zjištěn pro výpočetní zohlednění v modelu.

Tato rovnice je přeuspořádána pro deformaci v čase t. Vyplývá následující vztah, který platí pro konstantní napětí: Pro vyšší napětí než přibližně 0.4 ⋅ fck deformace rostou nepřiměřeně, čímž se ztratí lineárně předpokládaný vztah.

Výpočet využívá pro stavební účely smysluplné, podle EN 1992-1-1, 5.8.6 (3) přípustného řešení. Napěťově-deformační křivka betonu je zkreslena faktorem (1 + φ).

Jak je zřejmé z předchozího obrázku, jedná se o zohlednění dotvarování v případu konstantního napětí vytvářejícího dotvarování během doby zatížení. Tento předpoklad vede k mírnému nadhodnocení deformace kvůli nebrání v úvahu redistribuce napětí. Snížení napětí bez změny deformace (relaxace) je v tomto modelu zachyceno pouze částečně. Za předpokladu lineárně elastického chování by mohla být předpokládána proporcionalita a horizontální zkreslení by také odráželo relaxaci v poměru (1 + φ). V nelinerárním vztahu napětí-deformace však tento vztah mizí.

Tím je jasné, že tento postup je třeba chápat jako aproximaci. Snížení napětí v důsledku relaxace a nelineární dotvarování tedy nelze modelovat nebo pouze přibližně.