V EN 1992-1-1, oddíl 6.1 nebo DIN 1045-1, oddíl 10.2 jsou uvedeny základy návrhu pro posouzení v mezních stavech únosnosti. Tato ustanovení platí pro ohyb s nebo bez normálové síly a pro normálovou sílu samotnou.
Výpočtový mezní stav porušení nastává, když jsou dosažena mezní přetvoření. V závislosti na tom, kde k těmto mezním přetvořením dochází, může být selhání vyvoláno betonem nebo betonářskou ocelí.
Následující obrázek ilustruje přípustná rozložení přetvoření při ohybu s a bez podélné síly podle EN 1992-1-1, oddíl 6.1.
Oblasti rozložení přetvoření zobrazené na obrázku znamenají dle [1]:
Oblast 1
Tato oblast nastává při středové tahové síle nebo při tahové síle s malou excentricitou. Přes celý průřez vznikají pouze přetvoření. Staticky účinný průřez se skládá pouze ze dvou vrstev výztuže As1 a As2. Výztuž selhává, protože je dosaženo mezního přetvoření εud.
Oblast 2
Oblast 2 se vyskytuje při čistém ohybu a při ohybu s podélnou silou (tlaková a tahová síla). Nulová čára se nachází uvnitř průřezu. Ohybová výztuž je plně využita, tj. ocel selhává dosažením mezního přetvoření. Betonový průřez není zpravidla plně využit: Poměrné přetvoření nedosahuje mezního přetvoření εc2u.
Oblast 3
Tato oblast se vyskytuje pouze při čistém ohybu a při ohybu s podélnou silou (tlak). Nosná kapacita oceli je větší než nosná kapacita betonu. Beton selhává, protože je dosaženo jeho mezního přetvoření εc2u.
Selhání betonu je jako v oblastech 1 a 2 indikováno trhlinami, protože ocel překračuje mez kluzu (porušení s předchozím upozorněním).
Oblast 4
Oblast 4 se vyskytuje při ohybu s podélnou tlakovou silou. Představuje přechod průřezu namáhaného převážně na ohyb k průřezu namáhanému na tlak. Beton selhává, než je v oceli dosaženo meze kluzu, protože možná přetvoření jsou velmi malá. Tato oblast má za následek silně vyztužený průřez. Proto se mu předchází vložením tlakové výztuže.
Malá přetvoření oceli v tahové zóně vedou k porušení bez předchozího upozornění (ohybová výztuž nezačne téct).
Oblast 5
Tato oblast se vyskytuje při tlakové síle s malou excentricitou (např. sloup) nebo při centrální tlakové síle. V celém řezu dochází pouze k přetvoření.
Poměrné přetvoření na méně zatížené straně je mezi 0 > εc1 > εc2. Všechna rozložení přetvoření mají průnik v bodě C.
