Zatěžovací stavy

Zatížení z určitého účinku se ukládají do zatěžovacího stavu (ZS). Zatěžovacími stavy jsou například vlastní tíha, sníh nebo užitné zatížení.

Dialog 'Zatěžovací stavy a kombinace', záložka 'Zatěžovací stavy'

Seznam

'Seznam' spravuje všechny zatěžovací stavy modelu. V tabulce Tlačítka pro 'Seznam' typů objektů jsou popsány funkce, pomocí kterých můžete objekty v seznamu nově vytvořit, kopírovat nebo odstranit.

Číslo / Podčíslo / Název zatěžovacího stavu

Číslo nového zatěžovacího stavu je přednastaveno. Použijte tabulku, pokud chcete v číslování ponechat mezery pro pozdější doplnění.

Podčíslo je relevantní především pro automatické imperfekce a metodu náhradních zatížení (ve přípravě). Podřízené zatěžovací stavy zatěžovacího stavu obvykle vytváří program.

V poli Název zatěžovacího stavu můžete zadat označení nebo vybrat položku ze seznamu, abyste zatěžovací stav pojmenovali.

K výpočtu

Zaškrtávací políčko určuje, zda se zatěžovací stav při výpočtu zkoumá. Tak můžete z výpočtu vyloučit zatěžovací stavy, které se nevyskytují izolovaně, například vítr bez zohlednění vlastní tíhy.

Základ

Záložka Základ spravuje obecné údaje zatěžovacího stavu, který je vybrán v 'Seznamu' vlevo.

Kategorie účinku

Pokud jste u základních údajů modelu neaktivovali žádný Addon, je v seznamu 'Typ analýzy' k dispozici pouze 'Statická analýza'.

V seznamu 'Nastavení pro statickou analýzu' můžete vybrat, podle které výpočetní teorie má být zatěžovací stav zkoumán. K dispozici jsou následující typy analýzy:

• 1. řád
• 2. řád (P-Δ)
• 3. řád

Typy analýzy jsou popsány v kapitole Nastavení pro statickou analýzu. Tlačítkem můžete přidat nový typ analýzy.

Vlastní tíha

Pokud chcete v zatěžovacím stavu zohlednit vlastní tíhu modelu jako zatížení, zaškrtněte možnost 'Aktivní vlastní tíha'. Pomocí polí 'Faktor ve směru' můžete určit směr působení vlastní tíhy. Přednastavení je faktor 1.00 ve směru Z resp. -1.00, pokud globální osa Z směřuje vzhůru.

RSTAB určuje vlastní tíhu z vlastností materiálu a objektů. Pokud nastavíte automatickou vlastní tíhu v několika zatěžovacích stavech, měli byste to zohlednit při kombinování zatěžovacích stavů.

Kategorie účinku

Normy uvádějí různé kategorie účinku, které řídí superpozici zatěžovacích stavů以及dílčí součinitele spolehlivosti a kombinací.

Každému zatěžovacímu stavu musí být přiřazena kategorie. Můžete to provést pomocí seznamu. Kategorie jsou vázány na normu, kterou jste stanovili v záložce 'Základ'.

Výběr kategorie účinků

Kategorie účinku 'None' představuje zvláštní případ: umožňuje vytvořit zatěžovací stav bez přiřazení kategorie, například pro zadání imperfekcí pomocí uživatelsky definovaných náhradních zatížení (stabilizační zatížení). Zatěžovací stavy tohoto typu se v kombinacích účinků nezohledňují.

Možnosti

Pokud aktivujete zaškrtávací políčko 'Zohlednit imperfekci', můžete v seznamu vybrat případ imperfekce (viz kapitola Případy imperfekcí) nebo jej pomocí tlačítka nově vytvořit. Tím se v zatěžovacím stavu současně zadá imperfekce.

Příklad: V zatěžovacím stavu 'Vítr ve směru X' se zohlední případ imperfekce 'Imperfekce ve směru X'. Tím se u všech kombinací zatížení s větrem ve směru X zadají imperfekce ve směru X, nikoliv však imperfekce v jiných směrech.

Zaškrtávací políčko 'Změna konstrukce' nabízí možnost zohlednit v zatěžovacím stavu přizpůsobení tuhosti nebo zvláštní zacházení s nelinearitami. Tyto funkce jsou popsány v kapitole Změny konstrukce. Vyberte změnu konstrukce v seznamu nebo vytvořte pomocí tlačítka nový typ modifikace.

Zvláštní možnosti

Pokud aktivujete zaškrtávací políčko 'Zohlednit počáteční stav z', můžete v seznamu vybrat zatěžovací stav, jehož deformace představují výchozí polohu pro vybraný zatěžovací stav. Tímto způsobem lze například zachytit účinek předpětí.

Tlačítko vpravo vedle seznamu otevře dialog 'Nastavení počátečního stavu'. Tam určete, který 'Typ počátečního stavu' je přítomen.

Výběr typu počátečního stavu

Možnosti znamenají:

• Konečný stav: Načte se stav modelu, jaký existuje po výpočtu zadaného zatěžovacího stavu, a použije se jako výchozí stav pro výpočet aktuálního zatěžovacího stavu. Tím lze například zohlednit účinek předpětí.
• Přetvoření: Převzají se prutové přetvoření , které existují v zadaném zatěžovacím stavu. Model je tedy pouze deformován; nevznikají žádné síly. U možnosti 'Přetvoření s uživatelsky definovanými faktory' můžete v tabulce 'Jednotlivé faktory vybraných objektů' přetvoření škálovat podle prutů.