Kombinace výsledků

Kombinace výsledků (EK) kombinuje výsledky z různých zatěžovacích stavů podle specifických kombinačních kritérií. Může kombinovat výsledky zatěžovacích stavů, zatěžovacích kombinací a výsledkových kombinací. Výsledkové kombinace se primárně používají při dynamických analýzách.

Karta 'Kombinace výsledků' je k dispozici, pokud

• je na kartě 'Základ' zaškrtnuto políčko Výsledkové kombinace nebo
• je použit Kombinační asistent pro generování výsledkových kombinací.

Po aktivování karty jsou výsledkové kombinace generovány podle kombinačních pravidel normy. Jsou uspořádány a zobrazeny podle návrhových situací. Pokud jste deaktivovali kombinačního asistenta na hlavní kartě Základ , musíte výsledkové kombinace vytvořit ručně (viz část Ruční definování výsledkové kombinace).

'Název výsledkové kombinace' představuje zkrácený název. Je založen na bezpečnostních faktorech a číslech zatěžovacích stavů a odráží kombinační pravidla.

Pole 'K vypočítání' určuje, zda bude vybraná výsledková kombinace zahrnuta do výpočtu.

Základ

Karta Základ spravuje obecné údaje výsledkové kombinace, která je vybrána v seznamu vlevo.

Kategorie

'Návrhová situace' popisuje, podle jakých normativních předpisů jsou kombinovány zatěžovací stavy (viz kapitola Návrhové situace).

'Typ kombinace' určuje, podle jakých kritérií se výsledky kombinují. Pokud byl použit kombinační asistent, zde se objeví záznam 'Obecný'. U uživatelsky definované výsledkové kombinace jsou v seznamu k dispozici následující možnosti:

• Obecná: Kombinační kritéria lze individuálně stanovit na kartě 'Přiřazení'.
• Obalující - Trvalá: Zatěžovací stavy a kombinace obsažené v kombinaci jsou vždy zohledněny ('/p'), ale navzájem se vylučují ('nebo'). EK tak představuje obalovou kombinaci s nejnepříznivějšími výsledky všech komponent.
• Obalující - Dočasná: Zatěžovací stavy a kombinace obsažené v kombinaci jsou zohledněny pouze tehdy, pokud přispívají k nepříznivému výsledku. Navzájem se vylučují ('nebo'). EK představuje obalovou kombinaci z výsledků komponent. Znaménka však mohou způsobit, že výsledky komponent nejsou zahrnuty, pokud nemají vliv na extrémní hodnoty.
• Superpozice: Všechny zatěžovací stavy a kombinace obsažené v kombinaci jsou vždy zohledněny ('p') a sčítány ('+'). Superpozice určuje součet všech výsledků. Nejsou zahrnuty žádné maximální nebo minimální hodnoty.

Možnosti

Výsledky se běžně kombinují aditivně: B = A₁ + A₂ + A₃ + ... + A_n. U uživatelsky definované výsledkové kombinace je přístupné políčko 'SRSS-kombinace'. Pomocí něj se provádí překrytí metodou square root of the sum of the squares: B = √(A₁² + A₂^{2 + A₃2 + ... + A_n2). Tento přístup je důležitý pro modální analýzy. V části [[#srss-combi SRSS-kombinace]] můžete stanovit, jak se budou zpracovávat znaménka extrémních hodnot. Pole 'Generovat podkombinace typu superpozice' způsobuje, že komponenty obsažené ve výsledkové kombinaci jsou vytvořeny jako samostatné kombinace. Tím se zobrazí, jaké kombinace byly použity pro superpozici výsledků a jaká kritéria se na ně vztahují. === SRSS-kombinace === Tato část je dostupná, pokud je v sekci 'Možnosti' zaškrtnuto políčko 'SRSS-kombinace'. Zde můžete určit, jak se kombinují modální odpovědi a jak se zpracovávají znaménka. Standardní forma SRSS-regule kombinuje výsledky kvadraticky podle výše popsané metody ''square root of the sum of the squares''. Přitom se znaménka ztratí. Pomocí políčka 'Použít ekvivalentní lineární kombinaci' se SRSS-regule aplikuje jako ekvivalentní lineární kombinace. Tím lze určit výsledky, jako například příslušné vnitřní síly. Tyto jsou obvykle výrazně menší než podle standardní formy SRSS-regule. Výsledky podle ekvivalentní lineární kombinace jsou vnitřně konzistentní a příslušná znaménka jsou správná vzhledem k rozhodujícím vnitřním sílám. Pomocí výběrových polí pro 'Znaménka extrémních hodnot' můžete řídit, které extrémní hodnoty zatěžovacích stavů se do superpozice započítají a zda se mají zachovat znaménka. Takto se znaménkově správně určují extrémní hodnoty modálních vnitřních sil a deformací a výsledky související s vedoucí komponentou. == Přiřazení == Na kartě '''Přiřazení''' můžete ověřit, které zatěžovací stavy nebo zatěžovací kombinace jsou zahrnuty ve vybrané výsledkové kombinaci a podle jakých kritérií jsou kombinovány. Zde můžete kritéria kombinace také manuálně nastavit.}

=== Přiřazeno pro EK === V tabulce jsou uvedeny zatěžovací stavy výsledkové kombinace. Hodnoty uvedené ve sloupci 'Faktor' jsou založeny na parciálních bezpečnostních a kombinačních součinitelích podle normy. Tento zápis závisí na návrhové situaci a kategorii zatížení.

'Typ zatížení' popisuje, jak je každý zatěžovací stav zohledněn při překrytí:

• Trvalé: Zatížení je vždy účinné.
• Dočasné: Zatížení je zohledněno pouze, když výsledky vedou ke zvýšení vnitřních sil a deformací.

'Operátor' vyjadřuje, jak jsou zatěžovací stavy spojeny:

• +: Symbol označuje aditivní kombinaci. Zatěžovací stav je brán na zřetel nezávisle na jiných stavech, jakmile výsledky působí nepříznivě.
• nebo: Kriterium popisuje alternativní kombinaci. Výsledky určitých zatěžovacích stavů se navzájem vylučují, jako je třeba vítr. Zohledňují se pouze hodnoty zatížení, které přispívají nejnepříznivěji.

Ruční definování výsledkové kombinace

Pomocí tlačítka na konci 'Seznamu' můžete manuálně přidat výsledkovou kombinaci. Pro tento účel je karta 'Přiřazení' odpovídajícím způsobem upravena. Přesně toto schéma naleznete i tehdy, když používáte kombinačního asistenta pro zatěžovací kombinace a na kartě 'Základ' je aktivováno políčko 'Výsledkové kombinace'.

Ve sloupci 'Přiřazení' je uveden seznam všech dostupných zatěžovacích stavů, zatěžovacích kombinací a výsledkových kombinací. Pro přenos položky do seznamu 'Přiřazeno pro EK' můžete využít následující možnosti:

• Dvojklik na položku.
• Vyberte položku nebo více položek s podržením klávesy Ctrl. Poté klikněte na tlačítko .

Tlačítka a řídí, jaký Operátor se použije při spojování položek:

• +: Zatěžovací stavy se sčítají.
• NEBO: Zatěžovací stavy působí alternativně.

Pro změnu 'Faktoru' zatěžovacího stavu nebo kombinace aktivujte první sloupec příslušného řádku. Zadejte správný součinitel nebo jej vyberte ze seznamu.

Podobným způsobem lze upravit 'Typ zatížení' a 'Operátor': Aktivujte pole a vyberte příslušnou položku ze seznamu.

Sekce 'Vstup syntaxe' umožňuje přímo definovat výsledkovou kombinaci. Zadejte jednotlivé zatěžovací stavy nebo kombinace s koeficientem, symbolem zatížení ('/p' nebo bez) a operátorem ('+' nebo 'nebo'). Přiřaďte kritérium definice pomocí tlačítka .

Příslušné kombinace

Na kartě Příslušné kombinace můžete stanovit "příbuzné" kombinace, které vyplývají ze stejných zatěžovacích stavů pro jednotlivé návrhové situace.

Princip je blíže popsán v kapitole Zatěžovací kombinace.