Na registru Nastavení a možnosti můžete upravit hodnotu gravitačního zrychlení, geometrické tolerance objektů a orientaci os.
Nastavení
V této části můžete zkontrolovat hodnotu 'gravitačního zrychlení' g. Ta se používá pro určení vlastní tíhy prutů, pro převod hmot ("konstanta převodu hmot") a pro dynamické analýzy. Přednastavena je přibližná hodnota 10,00 m/s2, kterou můžete v případě potřeby upravit.
'Orientace na sever' popisuje polohu modelu vzhledem k hlavní světové straně. Přednastavena je severní orientace 0°, což odpovídá orientaci na sever podél globální osy X. Chcete-li změnit orientaci modelu, zaškrtněte zaškrtávací políčko a zadejte úhel Φ.
Tolerance modelu
Při modelování nebo importu dat z CAD programu mohou u objektů modelu nastat drobné geometrické rozdíly. RSTAB tyto nesrovnalosti automaticky odstraní, jsou-li překročeny určité vzdálenosti. Velmi blízko sebe ležící uzly se sloučí, pruty ležící mimo roviny se začlení do příslušných rovin nebo minimálně nakloněné pruty se klasifikují jako svislé.
Přednastavené tolerance jsou vhodné pro většinu modelů. U modelů s malými rozměry může být nutné tolerance odpovídajícím způsobem upravit.
Možnosti
V této části můžete určit, zda se v modelu mají používat tzv. "zástupci" pro pruty a sady prutů. Aktivováním zaškrtávacích políček 'Zástupce prutů' a 'zástupce sad prutů' se do dialogu doplní odpovídající registry. Jsou popsány v kapitolách Zástupce prutů a zástupce sad prutů.
Seznam 'Aktivovat generátor pravidlového propojení' otevírá možnost použít generátor pro propojení nepropojených objektů modelu. Tato funkce je popsána v kapitole Generátor pravidlového propojení. Tlačítkem
můžete vytvořit nový generátor, tlačítkem
upravit položku vybranou v seznamu.
Globální osy XYZ
Tato část upravuje orientaci globální osy Z. V CAD aplikacích obvykle osa Z míří nahoru, v programech pro statiku dolů. Pro výpočet to nemá žádný význam.
Pokud je osa Z orientována nahoru, při funkci 'Aktivní vlastní tíha' v zatěžovacím stavu (viz kapitola Zatěžovací stavy ) se automaticky uvažuje faktor -1.0 ve směru Z.
Lokální osy xyz
V normách jsou názvy os prutů upraveny různě. Zde můžete určit, jak jsou orientovány hlavní osy prutu z nebo y a osa plochy z, aby se lokální osové systémy přizpůsobily regionálním konvencím.
Poloha lokálních os prutů je znázorněna v grafice této části.
Poloha středu smyku
Pomocí obou výběrových polí můžete ovlivnit, jaký vliv má střed smyku ve výpočtu se šesti stupni volnosti. V předchozích verzích se implicitně předpokládala poloha středu smyku 'V těžišti', takže nemohlo dojít k neúmyslnému kroucení v důsledku geometrie profilu. Volba 'Mimo těžiště' nyní umožňuje realisticky znázornit chování kroucení nesymetrických průřezů.
Odhad nákladů a emisí CO2
Stanovení nákladů a emisí CO2 modelu se provádí na základě prutových prvků modelu. K tomu slouží postup, jaký se v praxi používá i pro kalkulaci celkových nákladů budovy. Model se při tom rozděluje na jednotky jako sloupy, nosníky nebo průvlaky. Pro tyto jednotky se stanoví specifické jednotkové náklady pokrývající všechny zachycované náklady (cena za plochu, cena za délku, cena za hmotnost). Hmotnosti jednotlivých jednotek (hmotnost, těleso, plocha) se pak vynásobí příslušnými jednotkovými náklady. Tímto způsobem se získají dílčí náklady pro každou jednotku. Součet všech dílčích nákladů dává celkové náklady modelu. Odhad emisí CO2 vychází ze stejného přístupu.
Zde určete symbol měny nákladů. Náklady na jednotku pak můžete definovat u materiálů a v případě potřeby i pro průřezy.
Součinitele podmínek působení umožňují globálně škálovat náklady a emise CO2 modelu. To může být užitečné pro úpravy nákladů v průběhu projektu.