Quast
Tento model k evidenci spolupůsobení betonu během tahu mezi trhlinami je založen na definovaném pracovním diagramu betonu v tahu (parabolicko-rektangulární pracovní diagram).
Základní předpoklady Quastova přístupu lze shrnout následovně:
- plný příspěvek betonu k tahu až do dosažení přetvoření na trhliny εcr nebo výpočtové pevnosti betonu v tahu fct,R
- Redukovaný příspěvek zpevnění betonu v tažené oblasti podle stávajícího přetvoření betonu.
- Žádné tahové zpevnění poté, co rozhodující výztužný prut začne povolovat.
V souhrnu to znamená, že pevnost v tahu fct,R použitá pro výpočet není pevná hodnota, ale vztahuje se na existující přetvoření v rozhodujícím ocelovém (tahovém) vlákně. Maximální pevnost v tahu fct,R lineárně klesá k nule od definovaného přetvoření na trhliny εcr až do dosažení přetvoření výztužné oceli v rozhodujícím ocelovém vláknu.
Toho lze dosáhnout pomocí diagramu napětí-přetvoření v tažené oblasti betonu (parabolický obdélníkový diagram) znázorněného na následujícím obrázku a stanovením redukčního součinitele VMB (příspěvek zpevnění betonu).
Na následujícím obrázku jsou schematicky znázorněny napěťové stavy při zvyšujícím se zatížení vlivem tahového zpevnění.
Pracovní diagram v tahové oblasti lze popsat pomocí následujících rovnic:
pro ε > ε cr
- Zakřivení paraboly v prvním řezu lze řídit pomocí exponentu nPR.
- Exponent by měl být nastaven tak, aby byl přechod z tlačené oblasti do tažené oblasti přednostně dosažen se stejným modulem pružnosti.
Pro stanovení redukčního součinitele VMB se použije přetvoření na nejvíce namáhaném ocelovém vlákně. Poloha referenčního bodu je znázorněna v následujícím obrázku.
Redukční parametr VMB klesá s rostoucím přetvořením oceli. Z diagramu pro součinitel VMB (viz obrázek níže) je zřejmé, že součinitel VMB je redukován na nulu přesně v bodě, kdy začíná tečení výztuže.
Rozdělení pro redukční součinitel VMB ve stavu II (ε > εcr ) lze řídit pomocí exponentu nVMB.
- Podle Pfeiffera[2] jsou hodnoty nVMB = 1 (lineární) až nVMB = 2 (parabola) pro konstrukční prvky namáhané ohybem zkušenosti.
- Quast [3] používá ve svém modelu exponent nVMB = 1 (lineární), čímž dosahuje dobré shody při přepočítání sloupových testů.
- Podle Pfeiffera [2] lze čisté tahové zkoušky popsat s přijatelnou shodou pomocí nVMB = 2.
Jako pomůcku při výpočtu lze použít parabolický obdélníkový diagram pro tahovou oblast betonu s trhlinami. Na první pohled jsou vidět velké rozdíly ve srovnání s experimentálně stanovenými pracovními diagramy na tažené straně čistého betonu.
Daná napětí v železobetonovém průřezu v ohybu ukazují, že parabolický obdélníkový diagram je skutečně vhodnější pro popis střední hodnoty přetvoření a napětí.
V ohýbaném nosníku se mezi dvěma trhlinami vytvoří betonové těleso. Působí jako stěna, do které se postupně znovu vnášejí tahové síly výztuží. Výsledkem je velmi nepravidelné rozdělení napětí a přetvoření. V průměru však můžeme vytvořit rovinu přetvoření s parabolickým obdélníkovým průběhem, v němž lze zohlednit střední zakřivení.
Pro model podle Quasta byly hodnoty výpočtu navrženy následovně
- pro pevnost v tahu fct,R
- pro přetvoření na trhliny εcr,R
Výpočtová hodnota pevnosti v tahu fct,R je tak menší, než stanoví Eurokód. Důvodem je popis vztahu napětí-přetvoření a stanovení redukčního parametru VMB, při kterém se předpokládané tahové napětí a výsledná tahová síla po překročení tahového přetvoření jen pomalu redukují. Při přetvoření 2 ⋅ εcr působí také napětí v tahu asi 0,95 ⋅ fct,R . V případě ohybu tak lze dobře předvídat redukci tuhosti. Pro čistý tah jsou výše uvedené hodnoty fct,R příliš malé. Podle Pfeiffera[2] by pro výpočet pevnosti v tahu měly být použity hodnoty z EC 2.
Hodnoty pro fct,R = 1/20 ⋅ fcm, které doporučuje Quast [3], lze dosáhnout použitím 60 % pevností v tahu uvedených v EC 2. , lze při použití fct,R = 0.6 ⋅ fctm předpovědět vznik trhlin v průřezu příliš brzy. Na druhé straně se již zohledňuje snížení pevnosti v tahu při stálém zatížení (asi 70 %) nebo dočasně vyšší zatížení (např. krátkodobé použití kombinace vzácných účinků), které vede k poškozené tahové oblasti.
Jednotlivé výpočtové hodnoty pro tahovou oblast betonu lze popsat následovně: