Pro každé uvolnění linie je třeba nastavit vlastnosti, které řídí přenos deformací (a tím i vnitřních sil) mezi původní linií a její kopií. Tento typ uvolnění linie popisuje vlastnosti kloubu na neviditelných spojovacích prutech mezi FE uzly obou linií.
Podmínky typu uvolnění
Podmínky typu uvolnění jsou rozděleny do tří 'Translačních' stupňů volnosti a jednoho 'Rotacího' uvolnění. První popisují posuny ve směru lokálních os, poslední reguluje rotace kolem osy délky linie.
Pro definování uvolnění zaškrtněte kontrolní pole pro příslušnou osu. Zaškrtnutí symbolizuje, že posun nebo rotace objektu ve nebo kolem odpovídajícího směru je možná. Konstanta posunové nebo rotační pružiny se pak nastaví na nulu. 'Konstantu pružiny' můžete kdykoliv přizpůsobit pro modelování elastického kloubu. Zadejte tuhosti pružiny jako návrhové hodnoty.
Ve sloupci 'Nelinearita' můžete cíleně řídit uvolnění pro každou komponentu deformace. Podle stupně volnosti jsou v seznamu nelinearit k dispozici odpovídající položky. Například s typem tření můžete simulovat adhezní třecí efekty mezi dvěma nosnými komponenty podél linie.
Lokální osový systém
Vyberte z výběru, na který XYZ osový systém se uvolnění vztahují:
- Původní linie
- Prut na původní linii: Použije se osový systém prutu, který je přiřazen linii.
- Osa Z kolmo k ploše: Vyberte plochu v seznamu, jejíž lokální osa z je pro orientaci os směrodatná.
- Pomocný uzel: Uveďte číslo uzlu nebo jej určete pomocí tlačítka
graficky. Poté vyberte rovinu (x-y nebo x-z) pro určení os.
Je-li to potřeba, můžete uvolnění linie otočit o úhel β.
Možnosti
Pomocí kontrolního pole ' Rotace kloubu φy a φz' můžete nastavit stupně volnosti pro rotaci kolem liniových os y a z na nulu. Pro většinu případů to nemá stavebně praktický význam, protože vliv je zanedbatelný. Pro speciální modelování však může být tato možnost užitečná – například u kruhového víčka, které leží na nádobě a má přenášet pouze vertikální síly.